Malá vydra a Mluvící vraník

Původní název:

Little Otter and Talking Wren

Obsah knihy:

Mluvící Wren prožívala jednu ze svých neobvyklých tichých chvil. Právě vytáhla Malou vydru do bezpečí. Najednou si uvědomila, že ji Zlomené kopí, věštkyně z druhého, varovalo a řeklo jí, kde má přesně v tuto chvíli stát.

Orel ze sebe vydal výkřik. Podívala se na Taela a viděla, jak přikývl. Ujistil se, že je pro tuto chvíli na svém místě.

Malý výr se posadil vedle Mluvícího vraníka a poděkoval jí za záchranu života. V tu chvíli věděl, že tohle je okamžik, který je spojil na celý život.

Zdálo se, že se do něj vlila nová zralost, když si uvědomil, že vede tým lovců, kteří se stali jeho přáteli a kteří společně předčili všechny ostatní lovecké týmy.

Ze závistivce se stal člověk, který se učil od všech kolem sebe.

Mluvící Wren začala přemýšlet o svých schopnostech a o tom, čím by mohla obohatit sebe i své okolí.

Věděla, že umí lovit. Věděla, že její mysl jí dává vhled, který ostatním zřejmě uniká. Začala se uplatňovat a brzy byla uznána za svou schopnost řídit velké úsilí.

Během návratu z Cesty srdce si byla jistá, že se tým setkal se svým koncem, když byl Taelo konfrontován a donucen zabít spoluvůdce klanu bojovníků. Sledovala, jak Taelo zkušeně zvládl situaci a pak vedl tým na cestě domů.

Tehdy věděla, že ona a Malá Vydra budou Taela podporovat a následovat ho, kamkoli je požádá, aby šli.

Držela se s Malou vydrou za ruce, když seděli se zbytkem týmu na hlavové skále a pozorovali slunce líbající vzdálený obzor.

Byla tam, kde vždycky věděla, že chce být.