Makedonie - Alexandrie: Monumentální pohřební komplexy pozdně klasického a helénistického období

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Macedonia - Alexandria: Monumental Funerary Complexes of the Late Classical and Hellenistic Age

Obsah knihy:

Typ monumentální hrobky, který vznikl v Makedonii v pozdně klasickém období, byl bezpochyby nejpůsobivější ze všech řeckých pohřebních komplexů. Jednalo se o pohřební komoru s předsíní, postavenou z kamenných kvádrů, zaklenutou a opatřenou architektonickou fasádou, ukrytou pod velkou tumbou vystupující nad terén.

Koncepce makedonské hrobky, kterou s sebou přinesli Makedonci a Řekové usazení v Alexandrii ad Aegyptum, městě založeném Alexandrem Velikým na egyptském pobřeží, ovlivnila stavební podobu podzemních hrobek, které vznikly v novém městě. Kniha „Makedonie-Alexandrie“ zkoumá rozsah tohoto vlivu a v syntetické podobě porovnává strukturální prvky cistových hrobů, komorových a do skály tesaných hrobek v Makedonii s alexandrijskými hyposteziemi, přičemž bere v úvahu různé geografické faktory, které je podmiňovaly. Následuje představení výzdoby fasád a interiérů a diskuse o námětech nástěnných maleb uvnitř hrobek a charakteristika dochovaného hrobového vybavení.

Makedonská hrobka svou formou odráží řecké eschatologické názory zakořeněné v mysterijních náboženstvích a společenskou ideologii makedonského království. Osvojení těchto názorů se projevuje v architektonickém uspořádání, půdorysu předsíně a komory, fasádě (v Makedonii) nebo nádvoří (v Alexandrii), stavební a architektonické výzdobě interiéru a nábytku v komoře.

Tyto prvky odkazují na palácovou architekturu a určují symbolickou funkci hrobky. Aspekt kultu mrtvých je zdůrazněn ikonografií nástěnných maleb, formou pohřbu a povahou hrobových předmětů doprovázejících zesnulého.

O úloze rituálů slavených v rodinných hrobkách svědčí v Alexandrii zmenšující se velikost pohřebních komor ve prospěch předsíní a zavedení otevřeného nádvoří i přítomnost oltářů. S ohledem na ideologii, která stála v pozadí alexandrijských komplexů, autor zkoumá problematiku koexistence a obliby egyptské víry převzaté do alexandrijského sepulkrálního umění, přičemž zdůrazňuje rozdíly ve vnímání role hrobky v makedonském a egyptském povědomí.