Madame Lalaurie, vládkyně strašidelného domu

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují knihu jako dobře prozkoumaný a podrobný popis madame Lalaurie, oceňovaný pro svou hloubku a odbornost, ačkoli někteří čtenáři očekávali spíše vyprávěný životopis. Autor úspěšně odděluje fakta od fikce, což z ní činí spolehlivý zdroj informací o této historické osobnosti, zatímco zaměření na genealogii a historické souvislosti se některým čtenářům zdálo méně poutavé.

Dobře a podrobně zpracovaná, poutavý styl psaní, významná historická hodnota, účinně odděluje fakta od fikce, doporučeno zájemcům o historii New Orleansu.

Čte se jako výzkumná práce, někteří čtenáři očekávali více vyprávění a méně genealogie, pro ty, kdo hledají vypravěčský přístup, může být příliš odborná nebo suchá, nedostatečné zaměření na Lalaurieho činy a jejich důsledky.

(na základě 49 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Madame Lalaurie, Mistress of the Haunted House

Obsah knihy:

„Stejně jako všechna díla Carolyn Morrow Longové je i Madame Lalaurie pečlivě prozkoumána. Těžko si lze představit, že by někdo vytvořil důkladnější popis Delphine Lalaurie, její rodiny a domu, ve kterém žila. Naštěstí pro vědce i populární čtenáře je příběh této ženy a jejích zločinů poutavý a hrůza jejích zločinů je šokující i dnes. Toto je Longova nejlepší kniha.“ -- Jeffrey E. Anderson, autor knihy Hoodoo, Voodoo a Conjure: A Handbook.

„Zkoumá klíčovou událost ve městě, z něhož kapou legendy z každého póru. Nakonec nám Long připomíná, že historie má jen jednu nezpochybnitelnou 'pravdu' - minulost byla složitým světem, jehož činy nás stále pronásledují.“ - Elizabeth Shown Mills, autorka knihy Isle of Canes.

„Kniha, která vás vtáhne do děje. Historie, folklór, mýtus - v této knize je všechno, jako téměř ve všem v New Orleans.“ - Natalie Dessensová, autorka knihy Ze Saint-Domingue do New Orleans.

Legenda o madam Delphine Lalaurieové, matróně z bohaté společnosti a obviněné mučitelce otroků, straší New Orleans už téměř dvě stě let. Její strašidelný příběh je často vyprávěn a její sídlo ve Francouzské čtvrti je označováno za „nejstrašidelnější dům ve městě“.

Pověsti o tom, že Lalaurie zneužívala své otroky, se začaly šířit už v roce 1834, kdy v kuchyni a ubikacích otroků v jejím domě vypukl požár. Kolemjdoucí, kteří chtěli zachránit všechny, kdo se ještě nacházeli uvnitř, se prodrali kolem Lalaurie a jejího manžela do hořícího služebního křídla. Jakmile se ocitli uvnitř, objevili sedm „ubohých černochů“ vyhladovělých, spoutaných a zmrzačených. Nálada davu se rychle změnila z obavy na rozhořčení, protože se domnívali, že Lalaurieovi byli ochotni nechat své otroky raději zahynout v plamenech, než aby riskovali odhalení strašlivých podmínek, v nichž byli drženi.

Delphine Lalaurie, která byla nucena uprchnout z města, za svého života nezpochybňovala svou vinu a příběhy o jejích činech se v průběhu desetiletí stávaly stále fantasknějšími a grotesknějšími. Příběhy o zvráceném mučení, pohřbívání otroků zaživa a usekávání jejich končetin stále zamořují její odkaz.

Carolyn Longová, pečlivá badatelka v oblasti historie New Orleansu, rozplétá nitky faktů a legend, které se v průběhu desetiletí proplétaly. Byla madam Lalaurie sadistická násilnice? Byla duševně nemocná? Nebo jen obětí nespravedlivého a senzacechtivého tisku? Na základě pečlivě zdokumentovaných výpovědí očitých svědků, archivních dokumentů a rodinných dopisů Longová líčí Lalaurieové život od právních problémů před požárem přes skandál s jejím vyhnanstvím do Francie až po její smrt v Paříži v roce 1849.

Stejně jako ve své biografii Marie Laveau, neworleanská kněžka Voudou, je Longová schopna vytrhnout pravdu z uzlu senzacechtivosti. Znovu dokazuje, že historie je fascinující víc než propracovaná fikce, a doširoka otevírá dveře legendě o strašidelném domě madame Lalaurie.