Mezi lety 1870 a 1937 se systém řízení podniků v Německé říši zásadně změnil.
Zatímco v Německém císařství byl kladen důraz na ochranu akcionářů a menšinových akcionářů, ve 20. letech 20.
století akcionáři ztratili svá práva spolurozhodovat a byli kompenzováni přísnějšími požadavky na zveřejňování informací. Současně se akciová společnost změnila ze společnosti řízené vlastníky na velkou společnost řízenou manažery. Felix Selgert analyzuje politický a společenský proces vyjednávání, který k tomuto výsledku vedl.
Ukazuje, že výsledek vyjednávání mezi politickými činiteli byl ovlivněn jak okolními podmínkami, jako je finanční a hospodářská krize, tak advokačními koalicemi. Vedle bankéřů a podnikatelských organizací se na tom podíleli zejména právní vědci a novináři.