Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
"(McKayovy) bujně hudební a bystré básně jsou ekologické v plném slova smyslu: snaží se objasnit náš vztah k našim křehkým příbytkům na zemi i v naší kůži.“ -- New York Times Book Review
Mimořádná sbírka básní od Dona McKaye, držitele Griffin Poetry Prize.
Starý vtip: „Jaký je rozdíl mezi číhavým a tanečním krokem? „.
„Nevím.“
„To jsem si nemyslel. Pojďme si sednout.“.
Tyto básně jsou o tom, co se stane, když místo toho zůstanete na parketu a tančíte staggery. Měsíc v úplňku vystupuje z oceánu a vy s údivem láteříte, že žijeme na kamenné kouli vířící v prostoru. Nebo vám pták v ruce - dudek chocholatý nebo bouřlivák - zprostředkuje znamenitou křehkost existence. A pak je tu komplex úlek, když uvažujeme o své spoluvině na šestém masovém vymírání.
V celé knize Lurch jazyk tančí svou žhavou neschopnost jako překladatel „profánních divů divočiny“, ať už se projevují jako jedle balzámová, kočkodani, vyhynulý eskymácký kulík nebo všudypřítomné kosmické mikrovlnné pozadí.
Jaký je rozdíl mezi milostnou písní a elegií?
Žijeme mezi erodujícími kapkami deště.
A zrychlujícími se hodinami. Klavír.
Zvedá víko, aby ukázalo své drátky a kladívka.
Srdce.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)