Lidský genom jako společné dědictví lidstva

Původní název:

The Human Genome as Common Heritage of Mankind

Obsah knihy:

V roce 1997 prohlásila generální konference UNESCO lidský genom za společné dědictví lidstva. Na toto prohlášení navázalo společné prohlášení amerického prezidenta Billa Clintona a britského premiéra Tonyho Blaira ze 14.

března 2000, v němž uvedli, že "základní údaje o lidském genomu, včetně sekvence lidské DNA a jejích variant, by měly být volně dostupné vědcům na celém světě". Toto prohlášení o umožnění "neomezeného přístupu" k těmto základním údajům o lidském genomu ve prospěch celého lidstva zřejmě podpořilo deklaraci UNESCO z roku 1997 o lidském genomu. Jak se však ukázalo, tato prohlášení byla pouze politickými hesly, neboť dosud zcela chybí skutečné pokusy učinit z lidského genomu právní princip mezinárodního práva.

Hlavním cílem této studie je znovu zavést do veřejného diskurzu filozofické a politické důsledky konceptu společného dědictví lidstva, jak je zamýšlel Arvid Pardo, když 1.

listopadu 1967 vystoupil na Valném shromáždění OSN, a aplikovat je na lidský genom. V této aktuální studii Jean Buttigieg dokazuje, že je nutné zavést právní zásadu mezinárodního práva, že lidský genom je společným dědictvím lidstva.

Jak Buttigieg ukazuje, největší problém zde představuje patentový systém ve své současné podobě, který podporuje komercializaci lidského genomu tím, že vědcům výslovně odpírá "neomezený přístup" k základním surovým datům. Tím, že patentový systém upřednostňuje práva jednotlivce před právy společenství, účinně brání objevům, které podněcují nové a lepší léčebné postupy. Buttigieg se rovněž zabývá otázkami biotechnologií.

Zatímco debata o biotechnologiích se velmi často soustřeďuje na to, které nové aplikace biotechnologií by měly či neměly být povoleny, zatím postrádá kritickou filozofickou analýzu biotechnologií samotných. Skutečnou podstatu lidského genomu, tvrdí Buttigieg, je třeba hledat v metafyzice, nikoliv v biologii. Tato studie zaplňuje mezeru v literatuře o lidském genomu a společném dědictví lidstva tím, že se zabývá metafyzickou podstatou lidského genomu a diskutuje o filozofických obavách, které obklopují oblast biotechnologií.