Lesbická lyra: Sappho pro 21. století

Recenze čtenářů

Kniha „Lesbická lyra“ představuje komplexní zkoumání překladu antických textů, zejména se zaměřením na Sapfó. Ačkoli autor Jeffrey Duban předvádí působivé vědecké poznatky, kniha je kritizována za přílišnou rozvláčnost a občasnou ztrátu koncentrace, což má za následek nesoustředěné čtení. Je však chválena za přístupné psaní, poutavé překlady a schopnost najít odezvu jak u klasiků, tak u nováčků. Mnozí čtenáři oceňují její kritický pohled na předchozí překlady, zdůrazňující důležitost porozumění původním jazykům.

Poutavé a srozumitelné překlady Sapfó a dalších antických básníků, působivé vědecké poznatky, přístupné pro nováčky i příležitostné čtenáře, obsáhlý rejstřík, řeší problémy překladu s kritickým pohledem, účinně mísí různé žánry antické literatury.

Zdlouhavé a místy nesoustředěné, v pozdějších kapitolách postrádá soudržnost, některé kritiky lze vnímat jako příliš ostré nebo nemírné, prospěla by přísnější redakce, která by omezila nadbytečné práce.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Lesbian Lyre: Reclaiming Sappho for the 21st Century

Obsah knihy:

Sapfó, kterou Platón označil za „desátou múzu“ starořecké poezie, je bezesporu největší antickou lyrickou básnířkou. Narodila se před více než 2 600 lety na řeckém ostrově Lesbos a psala zamilovaně o ženách i mužích, je jmenovkyní lesbiček. To, co se z její tvorby dochovalo a co o ní víme, je útržkovité. Je zahalena tajemstvím, přesto je opakovaně překládána a diskutována - ne, přivlastňována - všemi. V poslední době se Sapfó dočkala nejrůznějších zpracování od badatelů, kteří se řídí programem, a takzvaných překladatelů básní, kteří mají jen malé nebo žádné znalosti řečtiny.

Klasik-překladatel Jeffrey Duban vyvrací postmodernistickou vzdělanost, podle níž je dnes Sapfó vykládána, a nabízí překlady odrážející půvab a elegantní jednoduchost originálů. Duban poskytuje čtenářsky přístupný přehled o Sapfóině době a tématech, zkoumá její erotiku a řeckou homosexualitu celkově. Seznamuje nás se Sapfóiným vysoce kulturním ostrovním domovem, s jejími hudebními legendami s doprovodem lyry a s pověstnou krásou lesbických žen. V neposlední řadě zdůrazňuje blízkost Lesbu k Tróji, díky čemuž se dále zaměřuje na překlad a užívání Homérovy Iliady a Odyssey.

Duban tvrdí, že za zkázu dnešních klasiků v překladech, nemluvě o poezii dvacátého století, nese větší odpovědnost volný verš a jeho bezuzdné dědictví - a nikdo jiný než Walt Whitman a Ezra Pound.

Kromě otázek k zamyšlení pro klasiky poskytuje Duban dalekosáhlého průvodce začátečníka klasickou literaturou, s výlety do Spensera a Miltona a do koloniálního impulsu Vergilia, Spensera a Západu vůbec.