"Klub po zavírací době" je pevnou součástí afroamerického ghetta. Je to polotajné "místo" bez licence, kde se "štamgasti" a "turisté" mísí s "hochštaplery", aby nakupovali a užívali drogy dlouho poté, co jsou běžné bary zavřené a večírek na "náměstí" skončil.
Kluby po zavírací době se nacházejí ve většině měst, ale pro lidi mimo jejich konkrétní prostředí je hrozivě obtížné je identifikovat a ještě obtížnější se do nich dostat. Sociolog Terry Williams se vrací ke kokainové kultuře v Harlemu 80. a 90.
let a etnograficky popisuje klub, který nazývá Le Boogie Woogie. Zkoumá život řady postav, mezi nimiž jsou štamgasti i zaměstnanci baru, dealeři i podvodníci, a sleduje sociální interakce kolem aktivního baru klubu s jeho pestrým personálem a majitelem a "čichači", kteří jej zaštiťují.
Williams přitom proniká do světa mimopracovních klubů a zkoumá jejich dlouhodobou funkci v afroamerické komunitě jako sousedských institucí a míst autonomie pro lidi, kterým většinová společnost poskytuje jen málo prostoru svobody. Srovnává klub Le Boogie Woogie, který navštívil v devadesátých letech, s klubem na Lower East Side, nazvaným Murphy's Bar, o dvacet let později, aby ukázal, jak "cool" zůstává zásadní pro lidi mimo okraj společnosti, i když se mění to, co znamená být "cool".
Le Boogie Woogie je výjimečný etnografický portrét undergroundové kultury a jejího místa v měnícím se městě.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)