Hodnocení:
Kniha nabízí podrobný pohled na raketový program Thor a jeho význam během kubánské krize, přičemž názory na její zaměření a vyznění se různí.
Klady:Dobře zpracovaná kniha s podrobným vhledem do problematiky raket Thor, která poskytuje historický kontext a svědectví z první ruky, což ji činí podnětnou a zajímavou. Osloví zájemce o historii studené války.
Zápory:Zavádějící název se zaměřuje více na program Thor než na kubánskou krizi, postrádá odbornou hloubku a citace a používá senzacechtivý tón, který nemusí prezentovat objektivní pohled.
(na základě 7 hodnocení čtenářů)
Launch Pad UK: Britain and the Cuban Missile Crisis
Víkend 27. a 28.
října 1962 mohl být pro většinu Britů velmi snadno jejich posledním víkendem na zemi. Přesto je překvapivé, že skutečnost, že britské jaderné odstrašující síly byly uvedeny do tak bezprecedentní pohotovosti, byla veřejnosti utajena. Balistické rakety s jadernými hlavicemi Thor stály v nepřetržité válečné pohotovosti připravené k odpálení; byly to "druhé" rakety kubánské krize, které z Británie v podstatě udělaly americkou odpalovací rampu.
V době vrcholící krize bylo v nejvyšším stupni pohotovosti jak velitelství bombardérů RAF, tak velitelství strategického letectva USA. Oběma byla nařízena taková úroveň válečné pohotovosti, která neměla obdoby po celých čtyřicet let studené války.
Existují důkazy, které naznačují, že kdyby USA potřebovaly provést letecký úder proti ruským raketám na Kubě, prezident Kennedy by byl možná ochoten absorbovat sovětský jaderný útok na spojence v NATO bez odvety, pokud by to zabránilo eskalaci třetí světové války. Pro ty, kteří toto období zažili, je střízlivé, že britský velvyslanec na Kubě poznamenal: "Pokud by se schylovalo k jaderné válce, Kuba by byla možná lepším místem než Británie.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)