Laconics of Cult

Recenze čtenářů

Kniha přináší odvážnou a podnětnou kritiku organizovaného náboženství, vychází z historických souvislostí a obhajuje osobnější spiritualitu. Zatímco někteří čtenáři ji považují za fascinující a intelektuálně podnětnou, jiní ji kritizují za zkreslování náboženských textů a ideologií.

Kniha je popisována jako fascinující a podnětná, se solidním výzkumem, který podporuje její odvážné myšlenky. Mnozí čtenáři oceňují erudovaný jazyk a intelektuální výzvu, kterou nabízí, i když s autorovými postoji nesouhlasí. Kniha přináší pronikavé pohledy na náboženství a společnost, díky čemuž se jedná o rychlé, ale působivé čtení.

Kritici tvrdí, že autor špatně chápe náboženské texty a zkresluje náboženské přesvědčení, což vede k nedůvěře v jeho argumenty. Někteří čtenáři vyjadřují zklamání nad tím, co vnímají jako revize původního příběhu, a zpochybňují autenticitu textu. Někteří jej navíc považují za nevhodný pro čtení pro potěšení a označují jej za příliš dogmatický nebo odvozený.

(na základě 14 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Existuje jen jedna forma lidského zotročení, která je zlovolnější a odpornější než řetězy tyrana nebo okovy despoty, a tou je zotročení lidské mysli církevní tyranií, jejíž krčící se a přikrčené oběti jsou pod prásknutím kněžského biče vyháněny od pěstování vlastní inteligence, od péče o vlastní myšlenky, od péče o vlastní duši, a které jako zbičovaní psi, třesoucí se a skučící v ponížené poslušnosti u nohou utlačovatele, olizují samotnou ruku, která bičem vládne. Jsem si dobře vědom toho, jak nevděčný úkol je útočit na zavedený řád věcí, teologický, politický nebo etický, neboť za svůj dlouhý život jsem často slyšel vznášet starý pokřik v různé podobě: Ačkoli je Diana z Efezu veliká, za svou malou knížku se nijak neomlouvám ani neomlouvám.

Pokud odvrátí jediného muže či ženu od staré cesty pověrčivosti, po tolik staletí tvrdě a hladce vyšlapávané miliony ubohých unavených lidských nohou, které se tlačí vpřed v prachu zastaralých církevních "rekvizit", jež lemují cestu při hledání něčeho, co nikdy nemohou finanovat, budu spokojen.

Této drahé zemi něco dlužím za to, že jsem si po celá ta léta užíval neocenitelnou výsadu svobody a hledání štěstí, a to budiž mým darem mým krajanům, neboť jsem si na něj nestanovil žádná autorská práva; patří každému, kdo ho může použít, a pokud mu klerikové, teologové, sacerdotes et id omne genus,nemohou požehnat - což bych těžko očekával, ať ho používají jako lék na ztuhlá játra a srdečně ho proklínají.

Mám jen jednu prosbu na každého muže či ženu, kteří by si ji mohli vzít do ruky, a to je: Přečtěte si ji, než ji odsoudíte.

Na takovou ohleduplnost mám nárok tak jako tak. Kdyby měli monarchové čas číst petice, které jim rozechvěle předávají, bylo by na světě více spravedlnosti.

--Ingersoll Lockwood.