Kulturní setkání v současném Španělsku - Poezie Clary Janesové

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Cultural Encounters in Contemporary Spain - The Poetry of Clara Janes

Obsah knihy:

Tato kniha zkoumá, jak poezie Clary Janesové zprostředkovává soupeřící náboženské a kulturní pohledy na svět v kontextu současného Španělska, geopolitického regionu, který jako člen Evropské unie a cíl přistěhovalců z různých kulturních a jazykových skupin zažívá nové vztahy. Janesová spojuje estetickou inovaci s živým zájmem o kulturní formy pocházející mimo tradiční hranice Západu, díky čemuž je její poezie obzvláště vhodná pro studium měnících se vztahů ve Španělsku mezi Západem a jeho východními či orientálními druhými.

Předchozí kritické studie se zaměřovaly na feministické přístupy k Janesové tvorbě. Tato studie se snaží tyto diskuse rozšířit prostřednictvím analýzy estetiky kulturní jinakosti (spíše než jen genderové jinakosti) v rámci Janesové plodné literární tvorby.

První kapitola se věnuje jednomu z prvních Janesových mezikulturních textů, knize Kampa (1986), která je vyjádřením literárního setkání španělského básníka s významným českým básníkem Vladimírem Holanem. Kampa obsahuje hudební a lyrickou skladbu, která je provedena na magnetofonovém pásku, a její netradiční hudební způsob nabízí alternativu k dělení na západní a nezápadní literární a hudební formy.

Druhá kapitola analyzuje Divan del opalo de fuego (O leyenda de Layla y Machnun) (1996), text, který poprvé přenáší slavnou islámskou legendu o sjednocení do španělské literární tradice. Legenda pochází ze starověké beduínské poezie a v islámském světě je stejně známá jako Romeo a Julie na Západě. Janesův Divan připomíná spisy San Juana de la Cruz a Petrarky a zároveň opěvuje islámské mystické formy. Dílo tak vnáší do dialogu různé literární a kulturní tradice.

Začlenění islámských mystických forem je opět patrné ve třetí kapitole věnované knize Los secretos del bosque (2002), ale islámské formy jsou zde postaveny vedle židovských, křesťanských a hinduistických filozofických a náboženských tradic. Text sleduje fáze alchymistického procesu a kombinace vědeckého, literárního a náboženského diskurzu zdůrazňuje složité kulturní vztahy, které jsou jádrem španělské a Janesovy literární tvorby.

Závěrečná kapitola se zabývá juxtapozicí západních a východních filozofických tradic v Janesově nejnovější knize vizuální poezie Espacios translucidos (2007). Dílo kombinuje citáty z různých historických a kulturních oblastí, fotografie plné znaků a mystický jazyk. Některé znaky, které Janes zmiňuje v úvodu (například hieroglyfy a labyrinty), připomínají vzdálené kultury a struktury víry, které vyžadují (a podněcovaly) monumentální úsilí o „čtení“. Podobným způsobem citáty, upravené fotografie a mystická poezie v Espacios translucidos vykazují „jinakost“, která vybízí k novým přístupům ke znakům, kulturním odlišnostem a sobě samému.