Kultura velení: Důstojnická kultura v americké armádě a německých ozbrojených silách v letech 1901-1940 a její důsledky pro druhou světovou válku.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 113 hlasů.

Původní název:

Command Culture: Officer Education in the U.S. Army and the German Armed Forces, 1901-1940, and the Consequences for World War II

Obsah knihy:

Vybráno generálem Raymondem Odiernem, 38. náčelníkem generálního štábu, do seznamu odborné literatury náčelníka generálního štábu americké armády pro "Armádní profesi", 2012.

Vybráno generálporučíkem Davidem Morrisonem, náčelníkem armády (Austrálie), pro seznam odborné četby náčelníka armády, 2012. Vybráno generálem Jamesem F. Amosem, velitelem námořní pěchoty USA, jako povinná četba pro všechny starší poddůstojníky a všechny majory a podplukovníky, 2013. Vybráno generálmajorem H. R. McMasterem v Maneuver Center of Excellence, Fort Benning, pro studijní program rozvoje velitelů, 2013.

Vítěz ceny Army Historical Foundation Distinguished Writing Award, 2012.

Jorg Muth v knize Command Culture zkoumá rozdílné cesty, kterými se armáda Spojených států a německé ozbrojené síly ubíraly při výběru, vzdělávání a povyšování důstojníků v rozhodujícím období před druhou světovou válkou. Muth ukazuje, že systém vojenského vzdělávání v Německu představoval organizované úsilí, kdy každá škola a zkouška byly odrazovým můstkem pro další. Ve Spojených státech však mezi jednotlivými školami a akademiemi neexistovala žádná komunikace o obsahu výuky ani o didaktických záležitostech a existovaly ve vlastním izolovaném prostředí. Američtí důstojníci, kteří se nakonec probojovali nevyzpytatelným výběrovým řízením a přes West Point se dostali na důležitou Velitelskou a generálštábní školu ve Fort Leavenworthu v Kansasu, byli obvykle hluboce zklamáni, protože se opět setkávali se spíše podprůměrným profesorským sborem, který je po každém cvičení nutil přijmout schválené "školní řešení".

Velitelská kultura zkoumá paradox, že v Německu pocházejí důstojníci z uzavřené autoritářské společnosti, ale dostalo se jim mimořádně otevřeného vojenského vzdělání, zatímco jejich kolegové ve Spojených státech pocházejí z jedné z nejdemokratičtějších společností, ale dostalo se jim zastaralého vojenského vzdělání, které spoutalo jejich mysl a omezilo jejich iniciativu. Na druhou stranu se němečtí důstojničtí kandidáti učili, že ve válce je možné všechno a vyhlazovací válka přijatelná. Pro americké důstojníky, vychované v demokracii, nebylo možné překročit určité hranice.

Tato práce poprvé jasně vysvětluje nedostatek odvahy mnoha vysoce postavených amerických důstojníků za druhé světové války a také důvod, proč se tolik německých důstojníků stalo pachateli či spolupachateli válečných zločinů a zvěrstev nebo zůstali přihlížejícími, aniž by se ozvali. Ti američtí důstojníci, kteří se za druhé světové války stali vynikajícími vůdci, tak neučinili ani tak díky svému vojenskému vzdělání, ale navzdory němu.