The Kubrick Facade: Faces and Voices in the Films of Stanley Kubrick
Mnohé filmy Stanleyho Kubricka jsou často interpretovány jako chladné a nejednoznačné. Ať už se díváme na Barryho Lyndona, 2001, Osvícení nebo Eyes Wide Shut, existuje pocit, že tyto filmy vzdorují svým vlastním divákům a vytvářejí si od nich odstup.
Ačkoli mnozí upozorňují na chladnost Kubrickových filmů, menší počet se pokouší prozkoumat, jak přesně jeho dílo vyvolává tuto zvláštní reakci. Ještě méně se jich pokouší vyjádřit, co může znamenat „cítit“ filmy Stanleyho Kubricka. V knize The Kubrick Facade (Kubrickova fasáda) Jason Sperb zkoumá narativní nejednoznačnost režisérových filmů - od hlasového vyprávění v raných dílech, včetně kdysi zapomenutého Strachu a touhy, až po prázdné tváře postav v pozdějších filmech.
Sperb přitom ukazuje, jak se oba prostředky marně snaží dát smysl chaosu a sterilitě filmového povrchu. Všech třináct celovečerních filmů Stanleyho Kubricka je rozebráno v chronologickém pořadí, od málo vídaného a dlouho opomíjeného Strachu a touhy až po posmrtné uvedení Eyes Wide Shut.
Sperb se rovněž zabývá Kubrickovým významem pro umělou inteligenci Stevena Spielberga. Ačkoli autor zkoumá všechny Kubrickovy filmy, soustředí se zejména na Zabíjení, Doktora Divnolásku, 2001, Osvícení, Full Metal Jacket a Eyes Wide Shut. Jedná se také o první knižní studii, která věnuje značnou pozornost filmu Strach a touha a jeho významu pro širší Kubrickovu tvorbu.
V tomto ohledu je Kubrickova fasáda jednou z prvních skutečně komplexních knih o vyprávění ve filmech tohoto svérázného režiséra. Je to také první kniha, která zahrnuje diskusi o umělé inteligenci a jako první plně zkoumá význam důsledného vizuálního důrazu na prázdné, němé tváře v jeho filmech po Lolitě.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)