Kronika zavražděného domu

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují „Kroniku zavražděného domu“ jako komplexní a poutavé vyprávění o rodině Menesesových na brazilském venkově. Kniha je strukturována jako série dopisů, deníkových záznamů a dalších dokumentů, které odhalují hluboká rodinná tajemství a společenské problémy, včetně témat incestu, rivality a existenciálních otázek. Mnozí čtenáři ji považují za krásně napsanou a intelektuálně podnětnou, i když může být zpočátku náročné se do ní začíst.

Krásně napsané a mistrovsky propletené vyprávění.

Bohatý vývoj postav s mnoha zvraty.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Chronicle of the Murdered House

Obsah knihy:

Vítěz ceny za nejlepší přeloženou knihu roku 2017

Dlouhý seznam Národní ceny za překlad 2017

Kniha je sama o sobě zvláštní - částečně faulknerovská meditace o zvrácenostech, včetně sexuálních, zdegenerovaných venkovanů.

Zčásti Dostojevského zkoumání dobra a zla a Boha - ale v její podivnosti spočívá její vzácná síla a v upřímnosti a vážnosti, s jakou jsou základní otázky kladeny, spočívá její velikost. --Benjamin Moser, z úvodu.

Kronika zavražděného domu, která byla dlouho považována za jedno z nejvýznamnějších děl brazilské literatury dvacátého století, je konečně k dispozici v angličtině.

Román se odehrává v jihovýchodním státě Minas Gerais a vypráví o rozpadu kdysi hrdé patriarchální rodiny, která za svůj rozvrat viní sňatek nejmladšího syna Valda s Ninou - energickou, nepředvídatelnou a vznětlivou mladou ženou, jejíž existence jako by závisela na rozvratu domácnosti. Úpadek této rodiny, opepřený příběhy o dekadenci, cizoložství, incestu a šílenství, je vyprávěn prostřednictvím různých vypravěčských prostředků, včetně dopisů, deníků, memoárů, výpovědí, přiznání a vyprávění sepsaných jednotlivými postavami.

L cio Cardoso(1912-1968) se odvrátil od sociálního realismu módního v Brazílii 30. let a otevřel brazilské literatuře dveře k introspektivním dílům, jako byla díla Clarice Lispectorové - jeho největší následovnice a obdivovatelky.

Margaret Jull Costapřeložila desítky děl ze španělštiny i portugalštiny, včetně knih Javiera Marase a Josa Saramaga. Její překlady získaly řadu ocenění, včetně mezinárodní literární ceny IMPAC Dublin. V roce 2014 jí byl udělen Řád britského impéria.

Mentorkou Robin Pattersonové byla Margaret Jull Costa a přeložila knihu Naše mušle od Jos Luandina Vieiry.