Původní název:
The Creative South: Buddhist and Hindu Art in Mediaeval Maritime Asia, volume 1
Obsah knihy:
Tento svazek programově přehodnocuje tvůrčí přínos pobřežních a ostrovních oblastí přímořské Asie k utváření nových paradigmat buddhistického a hinduistického umění a architektury středověkého asijského světa. Tyto regiony zdaleka nebyly pouhým jižním kanálem pro námořní cirkulaci indických náboženství, ale v období přibližně od 7. do 14. století transformovaly napříč pevninskými a ostrovními státy rituály, ikony a architekturu, které ztělesňovaly tyto náboženské poznatky, s dynamikou, jež často zastínila zavedená kulturní centra v severní Indii, střední Asii a pevninské Číně. Tento kolektivní soubor prací přináší nové výzkumy, jejichž cílem je nově zhodnotit význam těchto inovací v umění a architektuře, a vyzdvihnout tak kulturní tvořivost monzunem ovlivněného jižního okraje asijské pevniny.
"Ačkoli přímořská Asie nebyla ve středověku tak hustě osídlena jako agrární vnitrozemí, asijské pobřeží bylo vysoce urbanizované. Oblast od jižní Indie po jižní Čínu byla nesourodou směsicí kultur, zkvašenou silným zájmem o obchod. Tato kosmopolitní společnost poskytovala umělcům dostatek příležitostí k nalezení mecenášů a rozvoji individuálních stylů a estetického cítění. V rušných přístavech na jižním pobřeží Asie se vládci snažili zkrášlit svou prestiž a přilákat zahraniční obchodníky tím, že sponzorovali výstavbu monumentálních komplexů a center vzdělanosti a debat. Tyto vzdělávací instituce přitahovaly učitele z celé Asie a ve svých klášterech rozvíjely nové intelektuální rámce, které se odrážely v uměleckých a architektonických dílech. Učenci se často stěhovali po moři, ovlivňovali a nechávali se ovlivňovat dalšími cizinci, například Japonci a Středoasijci, které tato místa také přitahovala.
Právě tato rozmanitost v minulosti bránila vědeckému bádání. Tento svazek přispívá ke snaze ukázat, že námořní Asie nebyla nesourodou směsicí nepochopených vlivů známějších civilizací.
Tato kreativita měla určitý vzorec, který nám autoři v této sbírce objasňují. Námořní svět Asie se sice nacházel na okraji země, ale poskytoval fyzické a intelektuální prostředí, skrze které volně proudily umělecké myšlenky z východu i západu. Námořní Asie také přinesla významné originální příspěvky, které se vyrovnají příspěvkům z vnitrozemí asijského kontinentu. Národy Přímořní Asie, které nebyly omezeny břemenem statických hierarchických dvorů, stavěly na inspiraci, kterou jim poskytovala hybridní společnost, a prokázaly tak vysokou míru umělecké originality, přičemž testovaly, ale nepřerušily spojení s konvenční ikonografií." -- profesor John Miksic, Katedra jihovýchodoasijských studií, Fakulta umění a sociálních věd, Národní univerzita Singapuru (NUS)
