Krátké dějiny ateismu

Recenze čtenářů

Gavin Hyman ve své knize podrobně analyzuje vztah mezi moderní epistemologií, ateismem a teismem. Tvrdí, že moderní ateismus i teismus jsou formovány podobnými epistemickými základy, které mají kořeny v osvícenském myšlení. Autorovo zkoumání historických osobností, jako jsou Descartes a Newton, nabízí nové perspektivy a činí z této knihy významný příspěvek k diskusím o Bohu a ateismu.

Kniha je dobře napsaná, přístupná a představuje svěží, vědecký pohled na moderní ateismus a teismus. Propojuje historický filosofický vývoj se současnými debatami, takže je poučná jak pro věřící, tak pro skeptiky. Oceňujeme absenci polemiky, která podporuje spíše intelektuální diskurz než konfrontační vyprávění.

Některým čtenářům může kniha připadat příliš složitá nebo těžká a nemusí dostatečně pokrývat přímočaré dějiny ateismu, což může vést ke zklamání těch, kteří očekávají jiné zaměření. Kritici tvrdí, že se zdá, že se přiklání k náboženské apologetice a může postrádat nuance v pojednání o ateismu.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Short History of Atheism

Obsah knihy:

V posledních několika letech došlo k pozoruhodnému nárůstu zájmu veřejnosti o téma ateismu. Knihy o ateismu od autorů, jako jsou Richard Dawkins a Christopher Hitchens, se objevily na předních místech žebříčků bestsellerů a vyvolaly širokou diskusi v médiích.

Všudypřítomnost veřejných diskusí o ateismu, zejména ve vědomé opozici vůči vnímané společenské hrozbě, kterou představuje víra a náboženství, je překvapivá. Jak však upozorňuje Gavin Hyman, navzdory jejich rozšířenosti a popularitě je pro tyto debaty často charakteristický nedostatek nuancí a sofistikovanosti. Mohou být křečovité, neznalé historické složitosti debat o víře a mají tendenci upadat do karikatur.

Je třeba jasně a informovaně představit, jak ateistické myšlenky vznikly a jak se vyvíjely, aby se osvětlil jejich současný význam a uplatnění. Tohoto úkolu se zde autor ujímá.

Hyman zkoumá vznik ateismu jako explicitního filozofického postoje (zejména v díle Denise Diderota) a sleduje jeho vývoj v pozdějších myšlenkách Descarta, Locka a Berkeleyho. Na základě prací současných badatelů, jako jsou Amos Funkenstein a Michael J.

Buckley, autor ukazuje, že vzhledem k tomu, že se v nedávné době v teologii mění pojetí Boha, které ateisté popírají, nemusí být triumf jejich zastánců tak jednoznačný, jak by nás Hitchens a Dawkins chtěli přesvědčit.