Kování globálního fordismu: Nacistické Německo, sovětské Rusko a souboj o průmyslový řád: Nacistické Německo, sovětské Rusko a souboj o průmyslový řád

Recenze čtenářů

Kniha „Forging Global Fordism“ se zabývá historickým významem a dopadem výrobních metod Henryho Forda, zejména plynulé výroby, a tím, jak je převzal Sovětský svaz i Německo za účelem modernizace svého průmyslu. Kombinuje pečlivý výzkum s poutavým vyprávěním o klíčových osobnostech, které se na těchto transformacích podílely, a zpřístupňuje tak složité informace širokému publiku.

Kniha je přehledná, uspořádaná a informace podává srozumitelně, takže je příjemná pro všechny čtenáře. Poskytuje jedinečný pohled na Fordovu „politiku otevřených dveří“ týkající se transferu technologií a podrobně popisuje historický kontext industrializace v Sovětském svazu a Německu. Autor obratně vyvažuje jednotlivé příběhy širšími trendy a udržuje čtenáře v napětí po celou dobu.

Pro některé čtenáře může být hloubka detailů ohromující, zejména pro ty, kteří jsou méně obeznámeni s historickými souvislostmi. Navíc, ačkoli kniha pokrývá komplexní témata, zaměření na konkrétní osoby se nemusí líbit všem čtenářům.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Forging Global Fordism: Nazi Germany, Soviet Russia, and the Contest Over the Industrial Order

Obsah knihy:

Nové globální dějiny fordismu od Velké hospodářské krize po poválečné období

Když se Spojené státy v prvních desetiletích dvacátého století dostaly na vrchol, pozorovatelé v zahraničí si americkou ekonomickou moc spojovali především s rozvíjejícím se automobilovým průmyslem. Ve třicátých letech 20. století se do Detroitu sjížděli inženýři z celého světa ve snaze napodobit Ameriku a postavit se jí na odpor. Byli mezi nimi především nacističtí a sovětští specialisté, kteří se snažili studovat, kopírovat a někdy i krást techniky americké automobilové sériové výroby neboli fordismu. Kniha Forging Global Fordism sleduje, jak Německo a Sovětský svaz přijaly fordismus uprostřed rozsáhlé hospodářské krize a ideologických zmatků. Tato pronikavá kniha připomíná klíčovou roli aktivistických států v globálních průmyslových transformacích a znovu pojímá globální třicátá léta jako éru intenzivního konkurenčního rozvoje a poskytuje novou genealogii poválečného průmyslového řádu.

Stefan Link odhaluje zapomenuté kořeny fordismu v populismu Středozápadu a ukazuje, jak antiliberální vize společnosti Henryho Forda oslovila sovětský i nacistický režim. Zkoumá, jak se v reakci na rostoucí americkou hegemonii a seismické změny ve světové ekonomice v meziválečných letech stavěly do pozice amerických antagonistů, a ukazuje, jak návštěvníci Detroitu jako William Werner, Ferdinand Porsche a Štěpán Dybec pomáhali šířit verze fordismu v zahraničí a mobilizovat je v totální válce.

Kniha Forging Global Fordism zpochybňuje představu, že globální masová výroba byla produktem liberálního internacionalismu po druhé světové válce, a ukazuje, jak se poprvé objevila v globálních třicátých letech a jak mělo šíření fordismu výrazně neliberální trajektorii.