Korpus Rembrandtových obrazů V: Drobné historické obrazy

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují kvalitu knihy „A Corpus of Rembrandt Paintings“ a upozorňují na odborné autorství a vysokou úroveň reprodukcí obrazů, zejména v pozdějších svazcích. Odborníci i neodborníci oceňují text i obrazové materiály. Někteří však navrhují zlepšení v oblasti odkazů a zařazení multimediálních prvků.

Odborné autorství, cenné pro odborníky i neodborníky, kvalitní reprodukce obrazů, zejména v pozdějších svazcích.

Obtížné odkazování kvůli používání různých pořadových čísel a fontů, návrhy na zařazení DVD nebo digitálního obsahu pro lepší požitek a studium.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Corpus of Rembrandt Paintings V: The Small-Scale History Paintings

Obsah knihy:

Tento svazek je pátým svazkem projektu A Corpus of Rembrandt Paintings, který se věnuje všem Rembrandtovým obrazům. Jedná se o dílo "The Rembrandt Research Project", který tvoří skupina vědců vedená od roku 1993 profesorem Ernstem van de Weteringem. Projekt byl zahájen v roce 1968 s cílem oddělit Rembrandtovy vlastní obrazy od obrovského množství rembrandtovských maleb vytvořených jeho četnými učedníky a následovníky. Poté, co byl v prvních třech svazcích zvolen chronologický přístup ke katalogizaci Rembrandtových obrazů (od roku 1625 do roku 1642), bylo v roce 1993 rozhodnuto o tematickém přístupu k dalším svazkům. Důvodem bylo především usnadnění rozpoznávání různých rukou. Nový přístup přinesl mnohem více informací nejen o Rembrandtových pracovních postupech, ale také o funkci a významu jeho děl. Toto rozšířené zorné pole znamenalo, že bylo třeba zahrnout také lepty a kresby s podobnými náměty. V roce 2005 vyšel čtvrtý svazek věnovaný Rembrandtovým autoportrétům v malbě, leptu a kresbě. V. svazek tvoří katalog a rozbor tzv. drobné historické a žánrové malby. Toto téma bylo zvoleno proto, že tento typ komplexního díla zobrazuje celou řadu plnohodnotných protagonistů jednajících v různých dějových situacích.

Proto se v 17. století malba, lept nebo kresba biblických a mytologických výjevů považovala za největší výzvu pro umělce. Volba tohoto tématu se ukázala jako velmi přínosná v několika ohledech. Drobná historická díla nejzřetelněji odhalují Rembrandtovy umělecké ambice. Autorům také nabízejí mnohem přesnější pohled na každodenní rutinu v Rembrandtově ateliéru; jeho učni tento typ prací většinou kopírovali nebo je používali jako východisko pro své vlastní. Díky tomu bylo snazší odlišit práce samotného mistra od prací jeho žáků. Při tvorbě malostranských historických obrazů hrají roli všechny aspekty dovedností potřebných k vytvoření obrazové iluze. Tyto aspekty byly v Rembrandtově době označovány za "základ vznešeného malířského umění". Dva malíři/teoretici sedmnáctého století se těmito principy systematicky zabývali ve dvou knihách, které byly doposud v kontextu ateliérové praxe sedmnáctého století konzultovány jen sporadicky. Karel van Mander napsal v roce 1604 knihu Grond der edel vry schilder-const Basis of the Art of Painting) a Samuel van Hoogstraten v roce 1678 vytvořil Inleyding tot de hooge schoole der schilderkonst Academy of Painting). Van Hoogstraten byl v letech 1642-48 Rembrandtovým žákem.

Srovnání obou knih a jejich posouzení ve vztahu k Rembrandtově tvorbě postupně odhaluje jeho původní názory na malířství a jejich vývoj v průběhu jeho kariéry. Autoři tohoto nového svazku Korpusu tak získali nečekaný a hluboký vhled do Rembrandtových myšlenek a přístupu k jeho umění. Mezi "základní aspekty" malby patřila tato témata: funkce a způsoby kresby; lidské proporce; různé polohy, pózy a gesta postav; způsoby uspořádání protagonistů scény v kompozici; výrazy tváří vyjadřující nejrůznější emoce; světlo, stíny a odražené světlo; krajina a zvířata; drapérie a oděvy; způsoby malby a různé vlastnosti a použití barev. Způsob, jakým byly tyto "základní aspekty" vybrány a zpracovány, předpokládal, že praktičtější stránku malířského umění si učeň osvojí v každodenní rutině mistrova ateliéru. S rozvojem dějin umění v devatenáctém století získaly výše uvedené "základní aspekty" malířského umění vágní označení "styl". Kategorizace "základních aspektů" ze sedmnáctého století však poskytuje mnohem akutnější prostředek pro sondu do názorů a kritérií pro posuzování malby Rembrandta a jeho současníků než pojem "styl".

Pátý svazek řady A Corpus of Rembrandt Paintings přináší z hlediska dějin umění nový pohled nejen na Rembrandta jako umělce, ale zejména na jeho myšlení o malířství. Podrobné srovnání Rembrandtových děl a děl jeho žáků, kteří z jeho děl vycházeli, navíc vedlo k hlubokému a detailnímu pochopení Rembrandtových názorů na kvalitu obrazu. V uměleckohistorické literatuře se kvalitě obvykle nevěnuje velká pozornost, protože je považována za příliš subjektivní. Tento komparativní přístup spolu s analýzou myšlenkových kategorií sedmnáctého století o malířství daly výzkumu Rembrandta nový impuls a zároveň nám umožnily jasněji nahlédnout očima sedmnáctého století. Proto je nový svazek "korpusu" důležitou publikací - nejen pro historiky umění, ale i pro všechny, kdo si chtějí plně vychutnat četná umělecká díla pocházející z holandského zlatého věku, která jsou dnes roztroušena v muzeích po celém světě.