Hodnocení:
Kniha přináší podnětné zkoumání evoluce života, zejména se zaměřením na význam pohlavního rozmnožování pro vznik složitých organismů. Někteří čtenáři oceňují poutavý styl psaní a vhled do evoluce, jiní kritizují jasnost a ucelenost argumentů a zpochybňují vědecké základy Ridleyho tvrzení.
Klady:⬤ Dobře napsaný a poutavý styl
⬤ předkládá nové a důležité myšlenky
⬤ nabízí fascinující premisu o evoluci složitého života
⬤ používá k vysvětlení pojmů relativní analogie
⬤ kombinuje poznatky z biologie a jasné vysvětlení.
⬤ V některých argumentech postrádá jasnost a soudržnost
⬤ některé pojmy nemusí být dobře podané
⬤ kritika kruhového uvažování ohledně přírodního výběru
⬤ někteří čtenáři mají pocit, že se knize nepodařilo je zcela přesvědčit o svých myšlenkách
⬤ ve srovnání s jinými pracemi na toto téma by mohla být vnímána jako špatně sestavená.
(na základě 5 hodnocení čtenářů)
Cooperative Gene
Proč není všechen život rybniční svinstvo? Proč existují mnohamilionová dlouhověká monstra jako my, vytvořená z desetitisíců spolupracujících genů? Mark Ridley předkládá nové vysvětlení toho, jak vznikly složité velké formy života, jako jsme my, a ukazuje, že odpovědí na největší záhadu evoluce pro moderní vědu není sobecký gen, ale gen spolupracující. V této knize, která nutí k zamyšlení, Ridley rozebírá, jak musely být překonány dvě hlavní biologické překážky, aby se mohla vyvinout složitost života: šíření genů a sobectví genů.
Protože složitý život má více genů než život jednoduchý, představuje nárůst počtu genů pro složité bytosti zvláštní problém. Čím více genů, tím větší šance na chybu při kopírování; je mnohem snazší udělat chybu při kopírování Bible než při kopírování reklamního sloganu. Darwinova koncepce přírodního výběru navíc podporuje geny, které se starají samy o sebe, sobecké geny, které by se mohly snadno vyvinout a sabotovat vývoj složitých forem života.
Ridley při sledování historie života na naší planetě - od počátečních vratkých replikujících se molekul přes mikroby, červy a mouchy až po člověka - odhaluje, jak se život vyvíjel jako řada kroků, které měly zvládnout chyby a přimět geny ke spolupráci v každém těle.
Jako vlídná a neviditelná ruka, kterou Ridley nazývá "Mendelův démon", se kombinací těchto strategií uplatňují základní zákony dědičnosti rakouského mnicha Gregora Mendela. Tento démon nabízí překvapivé nové pohledy na otázky od léčby AIDS, původu pohlaví a genderu a klonování až po genetiku andělů.
Pokud totiž chceme někdy pochopit biologii jiných planet, budeme potřebovat víc než Darwina; budeme muset pochopit, jak Mendelův démon udělal z kooperativního genu základní prvek života. Co nám kooperativní gen říká o naší budoucnosti? S rozmachem genetických technologií na celém světě se musíme ptát, zda se život bude vyvíjet tak, aby byl ještě složitější, než jsme my. Ridley dochází k závěru, že lidé jsou možná blízko hranice možného, alespoň co se týče pozemských genetických mechanismů.
V budoucnu by však nové genetické a reprodukční biosystémy mohly našim potomkům umožnit zvýšit počet genů, a tím i jejich složitost. Tento proces, jak spekuluje, by mohl vést k evoluci forem života mnohem podivnějších a zajímavějších, než je cokoli dosud lidmi objeveného nebo představitelného. Kniha Kooperativní gen je napsána s neobyčejnou energií, silou a srozumitelností a je nezbytnou četbou pro každého, kdo chce nahlédnout za titulní stránky našeho genetického věku.
Je to pozvánka otevírající oči k biotechnologickému dobrodružství, do kterého se lidstvo již pustilo.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)