Picture Control: The Electron Microscope and the Transformation of Biology in America, 1940-1960
Tato studie je motivována dvěma hlavními otázkami: Jak se nová zařízení dostávají do rukou vědců jako experimentální systémy? Jak přijetí nových přístrojů ovlivňuje vědecké poznání? Z těchto dvou jednoduchých otázek vyplývá mnoho důsledků. Patří mezi ně historické otázky o tom, jak, kým a proč jsou nové nástroje zaváděny, nebo o tom, jak by mohl být za alternativních společenských a kulturních okolností přijat jiný, odlišný soubor nástrojů. Filozofické otázky zahrnují způsoby, jakými vědecké poznání světa závisí na nástrojích a technikách vědců. Sociologické otázky se týkají například toho, jak může organizace práce v rámci oborů a laboratoří a jiných vědeckých institucí záviset na používaném vybavení.
Na všechny tyto otázky se snaží odpovědět tato kniha, která čerpá z řady archivních pramenů i publikované vědecké literatury a podrobně se věnuje historickému vývoji elektronového mikroskopu a jeho počátečnímu vlivu na vědy o živé přírodě. Autor nejprve popisuje zavedení elektronového mikroskopu v letech druhé světové války a poté sleduje jeho vliv na následný rozchod několika výzkumných tradic v oblasti věd o živé přírodě, včetně toho, co se stalo součástí buněčné biologie. Historické důkazy jsou diskutovány mimo jiné ve světle nedávných diskusí o původu a povaze molekulární biologie, významu nových přístrojů v poválečných vědách o živé přírodě a povaze výzkumných tradic.
V návaznosti na pragmatistickou tradici autor rovněž předkládá originální filozofický argument o vztahu experimentální technologie k vědeckým změnám, v němž tvrdí, že otázky vědeckých faktů (a také otázky společenské organizace vědy) jsou řešitelné pouze prostřednictvím dohody o standardizovaných „metodách zkoumání“....
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)