Continental Philosophy and the Palestinian Question: Beyond the Jew and the Greek
Od Sartra po Levinase se kontinentální filosofové obracejí k příkladu Žida jako k paradigmatickému objektu a vzoru etického zkoumání. Levinas například svou knihu Jinak než být z roku 1974 silně věnuje obětem holocaustu a obrací pozornost ke stavu filosofie po Osvětimi.
Taková etika radikálně zpochybňuje předchozí pojetí autonomie a porozumění - dvě klíčové myšlenky tradiční etické teorie a obecněji řecké tradice. Snaží se respektovat neprůhlednost druhého a vyhnout se nebezpečí hermeneutického násilí. Jak se však taková etika druhého promítá do reálného, každodenního života? Co je v sázce při myšlení druhého jako Žida? Je alterita Žida pouhým protikladem řeckého univerzalismu? Je rétorika výjimečnosti se svým nevyhnutelným ontologickým reziduem v rozporu s měnící se politickou realitou? Co se pak v rámci tohoto paradigmatu stane s Arabem nebo muslimem, druhým Židem, takříkajíc jiným?
Tento směr etického myšlení - ve své touze podat svědectví o minulém utrpení a vyrovnat se se subjektivitou po Osvětimi - pravděpodobně klade před závorku analýzu současných mocenských operací. Mohl by tedy citlivější historický přístup odhalit Palestince jako druhého Izraelce? Zahi Zalloua zde nabízí náročný zásah do toho, jak konfigurujeme současnost.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)