Konec španělské občanské války: Alicante 1939

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

The End of the Spanish Civil War: Alicante 1939

Obsah knihy:

Španělská občanská válka skončila v Alicante. Poté, co Katalánsko na počátku roku 1939 podlehlo vojenskému povstání Frankových nacionalistů podporovaných Hitlerem a Mussolinim, stála legitimní republikánská vláda doktora Negrna před volbou mezi zjevně marným odporem a bezpodmínečnou kapitulací před vítěznými nacionalisty. Zvolila cestu pokračujícího odporu, dokud si nevynutí ústupky nebo alespoň hromadnou evakuaci těch republikánů, kteří byli v novém Francově Španělsku nejvíce ohroženi, a stáhla se do Eldy v provincii Alicante.

Jejich plány však zmařila nová vzpoura republikánských důstojníků pod vedením plukovníka Segismunda Casada, kterým vadilo Negrnovo spoléhání se na komunistickou stranu a SSSR a kteří se domnívali, že jsou lépe vybaveni k vyjednávání o mírové dohodě s Francem. Mýlili se, Franco si nepřál a nakonec ani nepotřeboval vyjednávat. Mezitím, tváří v tvář bezprostřednímu riziku zatčení novou juntou, byl premiér a jeho kabinet nucen opustit Španělsko z malého letiště Monvar.

Alicante, relativně klidný přístav na východním středomořském pobřeží Španělska, zůstával během pozemních bojů v určité vzdálenosti od frontové linie, ale rychle se stal cílem italských bombardérů operujících ze základen na Baleárských ostrovech. V květnu 1938, v době vrcholící letecké ofenzívy, zaútočily italské bombardéry na tržnici a způsobily masakr stejně tragický jako události v Guernice, který však historici z velké části ignorují.

S blížícím se koncem války získávalo Alicante stále větší význam, protože se pozornost soustředila na osud poražených republikánů. V druhé polovině března 1939 se fronty zhroutily a Madrid nakonec padl do rukou povstalců. Desetitisíce uprchlíků se sjížděly do Alicante v zoufalé naději na záchranu francouzskými a britskými loděmi, která byla přislíbena, ale neuskutečnila se. Uprostřed této tragédie, kdy britská a francouzská vláda odmítaly jakoukoli humanitární intervenci, která by mohla urazit Hitlera a Mussoliniho, se objevil jediný hrdina: kapitán Archibald Dickson, velšský kapitán lodi Stanbrook, který se zbavil svého nákladu a dopravil 3 000 uprchlíků do bezpečí v severní Africe.

30. března 1939 obsadil Francův předvoj, italský dobrovolnický sbor pod velením generála Gastoneho Gambary, město, které již bylo pod kontrolou Páté kolony. O dva dny později vydal Generalsimo ze svého velitelství v Burgosu komuniké, v němž prohlásil, že válka skončila. Většina republikánů obklíčených a zajatých v přístavu byla odvedena do improvizovaného internačního tábora, známého jako Campo de los Almendros (Pole mandloní). Poté byli převezeni do nechvalně proslulého koncentračního tábora v Albaterě, aby sdíleli osud poražených republikánů v celém Španělsku a podrobili se programu ideologických čistek nových fašistických úřadů.