Konceptualismus v latinskoamerickém umění: Didaktika osvobození

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 13 hlasů.

Původní název:

Conceptualism in Latin American Art: Didactics of Liberation

Obsah knihy:

Konceptualismus hrál v latinskoamerickém umění 60. a 70.

let 20. století jinou roli než v Evropě a Spojených státech, kde se konceptualističtí umělci snažili především zpochybnit nadřazenost uměleckého objektu a uměleckých institucí, stejně jako komercializaci umění. Latinskoameričtí umělci se obraceli ke konceptualismu jako k prostředku radikálního zpochybňování samotné povahy umění a role umění v reakci na společenské potřeby a krize ve spojení s politikou, poezií a pedagogikou.

Vzhledem k tomuto osobitému programu je třeba latinskoamerický konceptualismus vnímat a chápat samostatně, nikoli jako derivát euroamerických modelů. Jeden z nejvýznamnějších latinskoamerických konceptualistů, Luis Camnitzer, v této knize z první ruky přibližuje konceptualismus v latinskoamerickém umění.

Zasazuje vývoj konceptualismu do dějin Latinské Ameriky a zkoumá konceptualismus v latinskoamerické kultuře spíše jako strategii než jako styl. Ukazuje, že kořeny konceptualismu sahají až do počátku devatenáctého století do díla Simona Rodrigueze, učitele Simona Bolívara.

Camnitzer pak sleduje konceptualismus až k bodu, kdy umění přešlo do politiky, jako v případě argentinské skupiny Tucuman arde v roce 1968, a kdy politika přešla do umění, jako v případě hnutí Tupamaro v Uruguayi v šedesátých a na počátku sedmdesátých let. V závěru Camnitzer zkoumá, jak se po roce 1970 konceptualistické projevy vrátily do lůna konvenčnějšího umění, a popisuje některé důsledky, které následovaly, když se z umění jako politického nástroje stalo to, co se nazývá "politické umění".