Kitty Clive aneb Jarmareční zpěvačka

Recenze čtenářů

Recenze knihy „The Fair Songster“ od Berty Joncusové poukazují na pozoruhodný život Kitty Cliveové, talentované umělkyně z Londýna 18. století. Joncusové dílo je oceňováno pro důkladný výzkum, poutavé vyprávění a přístupnost pro široké vrstvy čtenářů. Kniha kombinuje vědecké detaily s živým vyprávěním, což z ní činí poutavé čtení o opomíjené postavě divadelní historie.

⬤ Poutavé vyprávění, díky němuž Kitty Clive ožívá.
⬤ Důkladný výzkum a vědecké poznatky, které jsou přístupné široké veřejnosti.
⬤ Zábavné vyprávění plné anekdot a dobových ilustrací.
⬤ Jasná znalost tématu, která ilustruje význam Cliveové ve světě opery a divadla.

Někteří čtenáři mohou považovat hutné vědecké detaily za ohromující, ačkoli to nijak výrazně neubírá knize na čtivosti.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Kitty Clive, or the Fair Songster

Obsah knihy:

Kitty Cliveová (1711-1785) byla přední londýnskou divadelní hvězdou. Dominovala mluvené i hudební komedii. Od 40. let 17. století její pověst prudce upadala. Každému, koho zajímá, jak se v Británii v 18. století producírovaly hvězdy, by neměl její příběh uniknout.

Kitty Cliveová (1711-1785) byla největší hvězdou londýnského jeviště. Její vzestup poháněl zpěv, který byl po dvacet let základem jejího úspěchu, neboť začala dominovat mluvené i hudební komedii. Její proteovské schopnosti uchvacovaly publikum, ať už v inscenacích nízkého stylu, nebo v dílech mistrů jako Purcell, Shakespeare a Dryden. Své role pro ni psaly takové osobnosti jako Händel a Henry Fielding.

Cliveova kariéra byla jedinečná. Navzdory někdy rozpačitému životopisu - její otec byl zneuznaný irský katolík; vzdorovala manažerům; její manželství bylo téměř jistě společenskou lstí a její "manžel" homosexuál - jí její hudební hlas pomohl stát se mistryní britské písně, vlastenectví a slušnosti. Ve 40. letech 17. století se však kritické mínění obrátilo proti Clive a finanční moci, kterou disponovala. Clive s pomocí Davida Garricka zachránila svou kariéru a zničila svůj odkaz. Zanechala vážných písní a začala se na jevišti karikovat, čímž si získala zpět publikum znevažováním svých dřívějších úspěchů. Měnila díla uprostřed představení, vytvářela a přetvářela jevištní žánry, využívala zpravodajství tisku a přitom se tvářila, že se tak neděje, a byla především chytrým manažerem a fascinující jevištní umělkyní.

Cliveova kariéra nám odhaluje nádherné písně, které se jinak ztrácejí, a perspektivy, které jsme dosud neznali. Hudebním historikům, muzikologům, teatrologům a všem, kteří se zajímají o historii představení a hvězdnou produkci v Británii osmnáctého století, by její příběh neměl uniknout.

BERTA JONCUSOVÁ je docentkou hudby na Goldsmiths, University of London.