Původní název:
The Cinema of Things: Globalization and the Posthuman Object
Obsah knihy:
Tato kniha zkoumá hraniční zóny mezi životem a neživotem, jak je představuje kinematografie od konce devatenáctého století, kdy Francie vedla světový filmový průmysl, až po první desetiletí jednadvacátého století, kdy světovému filmovému trhu dominuje Hollywood. Film The Cinema of Things, informovaný jak internetem věcí, tak parlamentem věcí, zkoumá filmová zobrazení způsobů, jakými jsou lidské bytosti v globálním věku proteticky zapojeny do života mimo sebe sama: hyperkonzumem, strukturami rasové a sexuální objektivizace, které redukují lidi označované jako "jiní+?" na objekty fascinace, sexuálního uspokojení, války nebo práce, a informačními technologiemi, které nahrazují lidskou činnost kódováním.
Spotřební kultura, klíčový rys globalizace, nás nutí doplňovat se zbožím, bez něhož bychom jinak byli neúplní: ale tyto protézy, místo aby nás vylepšovaly, nakonec vytvářejí nedostatky, které měly překonat. Jsme pohlceni předměty do té míry, že se sami stáváme objektivizovanými.
Současně se předměty, zejména technologické, stávají stále autonomnějšími a přebírají role, které byly dříve výsadou lidské činnosti. Stáváme se objekty globalizace a kinematografie tuto proměnu imaginativně představuje, ale zároveň nám nabízí možnost zachovat si v tomto procesu svou lidskost.
