Kdybyste znali Boží dar: Milost: Jak s ní spolupracovat podle církevního učení a tradice: co je to milost, co dělá a jak s ní spolupracovat?

Recenze čtenářů

Kniha o milosti od otce Cliffa Ermatingera získala převážně kladné recenze, zejména pro svůj přístupný a hluboký vhled do pojmu Boží milosti. Recenzenti, zejména ti, kteří se nedávno vrátili ke katolické víře, považovali knihu za poučnou a za významný zdroj pro prohloubení svého porozumění milosti a jejího působení v životě. Někteří čtenáři však vyjadřovali pocity, že byli podvedeni nebo rozzlobeni, protože se o těchto základních naukách nedozvěděli dříve.

Knihu lze vřele doporučit pro její srozumitelnou formu a hloubku obsahu. Recenzenti oceňovali její důkladné prozkoumání milosti, srozumitelnost, s jakou jsou složité pojmy předkládány, a schopnost oživit víru. Je také vnímána jako cenný zdroj informací pro každého, kdo chce prohloubit své porozumění katolickému učení, takže je ideální jak pro konvertity, tak pro celoživotní katolíky.

Někteří čtenáři uváděli, že se cítili podvedeni nebo rozzlobeni, když si uvědomili, že je dříve neučili zásadním aspektům milosti, což vedlo k pocitům otupělosti ohledně jejich minulého náboženského vzdělání. Tento emocionální aspekt sice odráží dopad knihy, ale zároveň naznačuje, že pro některé mohou být tato odhalení zdrcující.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

If You Knew the Gift of God: Grace: What it is, what it does, and how to cooperate with it according to Church Teaching and Tradition

Obsah knihy:

"Při pohledu na životy svatých vidíme jejich hrdinství, mimořádné ctnosti, hlubokou blízkost s naším Pánem. Mohou se zdát vzdálení, když ne časově a místně, tak určitě zkušenostmi a postavou. Častým nedorozuměním je považovat je za několik málo šťastlivců, téměř jako by vyhráli v božské loterii. Když čteme o svatém Pavlovi, který běžel svůj závod, hrozí nám, duchovním hoi polloi, že se v tomto existenciálně nejdramatičtějším ze všech závodů spokojíme s postavením pozorovatele. Problém spočívá v tom, že si příliš často myslíme, že svatost je nějaký tajuplný předmět, zatímco církev nám po celou dobu prostřednictvím svých vlastních duchovních mistrů a učení jasně stanovila její trasu. Poznání duchovního života vyžaduje pochopení církevního učení o milosti. Spirituální teologie se zabývá pochopením mechaniky této nauky a tím, jak ji používat. Při nedostatku tohoto porozumění jsme odkázáni na deskriptivní metodu, která má tendenci převádět duchovní život na nesourodý soubor zkušeností. Nakonec dostáváme spíše psychologicko-zkušenostní než teologickou prezentaci duchovního života. Když Bůh stvořil člověka podle svého obrazu a podoby, stvořil lidskou přirozenost specifickým způsobem, s duchovní strukturou, která je sice přirozená, ale je schopna přijmout nadpřirozenou strukturu uloženou milostí.

Například intelekt, čistě duchovní, ale přirozená schopnost naší přirozenosti, přijímá skrze milost světlo víry, a tak přijímá pravdy, které lze poznat pouze nadpřirozenou cestou. Světlo milosti nám dává schopnost porozumět věcem, které by jinak zůstaly naší přirozené mysli skryté. V nebi totiž Bůh dává mysli to, čemu se říká světlo slávy, nadpřirozenou milost, že je schopna spatřit jeho Tvář, aniž by se sama zničila.

Nikdo nemůže vidět mou tvář a zůstat naživu (Ex 30,20). Základní kámen klasické tradice nás učí, že milost navazuje na přirozenost. To znamená, že Bůh stvořil lidskou přirozenost tak, aby byla schopna duchovních úkonů v přirozeném řádu - například vést rozhovor, sylogisticky myslet atd. Když se na lidskou přirozenost navrství milost, stanou se duchovní prvky lidské přirozenosti - konkrétně intelekt a vůle - schopnými uskutečňovat nadpřirozené úkony, působit nad svou vlastní přirozeností a zároveň ji plněji využívat. Příkladem toho jsou teologické ctnosti víry, naděje a lásky, stejně jako infuzní ctnosti. To vše díky milosti. A milost je počátkem svatosti a vlastně i věčného života. Mírou či dokonalostí duchovního života je míra účasti jednotlivého křesťana na Boží svatosti a dokonalosti. Jinými slovy, to, jak jste svatí, je dáno mírou posvěcující milosti, kterou máte. "Vůlí Ježíše Krista je, aby se mu celé tělo církve podobalo, a to neméně než jednotlivé údy." Vůlí Ježíše Krista je, aby se mu celé tělo církve podobalo. Čím více se podobáte Bohu a podílíte se na jeho přirozenosti, tím jste svatější". Tato kniha vychází z věčného učení církve o nauce o milosti: co je to milost.

K čemu slouží.

A jak v něm růst. Vychází z Písma, spisů Tomáše Akvinského, Terezie z Avily a Jana od Kříže.