Jungneolithikum ve Šlesvicku-Holštýnsku

Původní název:

Das Jungneolithikum in Schleswig-Holstein

Obsah knihy:

Německý popis.

Tato kniha nabízí komplexní studii o pozdním neolitu (JN, známém také jako kultura s jedním hrobem, cca 2850 - 2250 př. n. l.) ve Šlesvicku-Holštýnsku. Kromě podrobného představení všech nálezů a prvků z tohoto období je zvláštní pozornost věnována rozborům charakteristických sporů.

Ty se výborně hodí k rozpoznání společenských změn, neboť morfologický rozsah variací se v průběhu JN zvyšuje. V pozdní JN se například objevují velmi důmyslně řešené kusy stejně jako neohrabaně vypadající příklady. To pravděpodobně odráží stále složitější společenský systém a naznačuje změnu významu xte. V pozdním neolitu se hádající xte.

(SN) křemennými dýkami, které se vyznačují podobnými rozdíly ve variabilitě. To naznačuje kontinuitu společenské organizace na přelomu SN.

Mnoho fragmentů je fragmentovaných, přičemž řezné hrany jsou mnohem častější než boky krčku. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto fragmentů jsou stále v držení aplikací (šály, pars pro toto valchy), lze předpokládat, že tyto fragmenty - a na základě toho pravděpodobně i velká část všech hádků z jednotlivých nálezových kontextů - představují záměrné depoty.

Další pozornost byla věnována transformaci na JN, kterou lze považovat za fázi kontinuálního vývoje, zejména v profánní oblasti. Dále byl odhalen rozdíl mezi západní a východní částí pracovní plochy, který na rozdíl od dlouho zastávaného názoru nemá žádné chronologické příčiny. Spíše ukazuje na strukturálně odlišnou sociální orientaci zúčastněných skupin. Jak v JN, tak v SN je na západě běžnou praxí nabízet zemřelému jako pohřební dar statusové předměty (hádě, křemenné dýky a časně bronzové artefakty).

Bronzové artefakty) jako hrobové zboží, zatímco na východě země se tyto předměty vyskytovaly v pohřbech jen zřídka, ale pravidelně se s nimi setkáváme jako s jednotlivými nálezy a v případě bronzových předmětů i jako s depozity.

Anglický abstrakt (text v němčině)

Tato kniha nabízí komplexní studii o mladším neolitu ( YN), cca 2850 - 2250 př. n. l.) ve Šlesvicku-Holštýnsku (SH). Kromě podrobného představení všech v současnosti známých artefaktů a kontextů tohoto období byl zvláštní důraz kladen na zkoumání bojových sekerek z YN. Ty se zdají být nejběžnějším artefaktem, který se z YN dochoval, a jsou velmi vhodné pro zkoumání sociálních jevů. Tyto artefakty se navíc diachronně měnily.

Zatímco bojové sekery rané fáze jsou tvarovány víceméně stejně propracovaně, pozdní exempláře vykazují značnou morfologickou variabilitu a odlišnost, neboť některé exempláře byly tvarovány velmi propracovaně, zatímco jiné byly zcela jednoduché. Stejný rozdíl byl pozorován i u později používaných křemenných dýk. Předpokládá se, že tento rozdíl odráží vznik stratifikovanější společnosti.

Zdá se, že mnoho bojových seker bylo uloženo jako rozbité kusy. Vzhledem k tomu, že poměr břitů a tupých konců je nerovnoměrný (2:1) jak v SH, tak v širším regionu, a protože mnoho kusů má "ozdoby" (Applikationen, pars pro toto dříky), považují se bojové sekery za záměrně uložené. V souladu s tím je velká část jednotlivých nálezů považována za záměrné uložení.

Další pozornost byla zaměřena na zkoumání přechodu do YN. Uvádí se, že mnohé aspekty, které údajně charakterizují YN, mají své kořeny v předcházejícím středním neolitu. Novinkou je, že sociální role se stává výraznou v pohřebních kontextech. Přechod k YN tak představuje určitý bod, v němž se poprvé projevují již započaté společenské změny. Zkoumání některých atributů dále ukázalo, že mezi západním a východním JN existují rozdíly, které nejsou dány pouze chronologickými změnami. Spíše se objevují obecné rozdíly mezi západními a východními regiony, a to v širším geografickém i časovém rámci, které mohou souviset s odlišnou sociální orientací - ať už kolektivně, nebo individuálně působících skupin.

Měřítka transformační řady.

Jedná se o publikační řadu výzkumného projektu "CRC 1266" Kielské univerzity, který v dlouhodobé perspektivě, od 15 000 let př. n. l. do 1. století př. n. l., zkoumá procesy transformace v klíčovém období lidských dějin, od lovců-sběračů pozdního pleistocénu k raným státním společnostem.

CRC, financované Německou výzkumnou nadací, spojuje výzkum přibližně 60 vědců z osmi institucí a Johanna-Mestorf-Academy Univerzity Christiana Albrechta v Kielu, jakož i Centra pro baltskou a skandinávskou archeologii (ZBSA) a Archeologického státního muzea na zámku Gottdorf.