Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.
Julian Schnabel vytváří umění ze života a hledá materiál v každodenní látce.
Rozbité talíře používá jako nepravděpodobný obrazový podklad; maluje na samet, obaly stánků na trhu, vojenské plachty, kulisy divadla kabuki a podlahy boxerských ringů, přičemž nachází povrchy, které malíři propůjčují svou vlastní bohatou historii. Jako představitel návratu malířství po svém nočním úspěchu s první samostatnou výstavou v New Yorku v roce 1979 od té doby pracuje v nejrůznějších médiích: vytváří sochy, které přenášejí jeho obrazové formy do prostoru jako syrové, zdánlivě časem opotřebované artefakty; režíruje oceňované filmy, které malují portréty umělců a dalších jemně heroických postav; a dokonce staví svůj sen o benátském paláci v New Yorku.
"Chci, aby můj život byl v mém díle, vmáčknutý do obrazu jako slisované auto. Pokud tomu tak není, je moje dílo jen nějakou věcí," řekl Schnabel a tato naléhavost prostupuje jeho tvorbou bez ohledu na to, jaké prostředky nebo média umělec zvolí. V této monografii nakladatelství TASCHEN, která vznikla v dialogu s umělcem, je nyní v populárním vydání zachycena kompletní škála Schnabelova díla v nebývalé hloubce.
Na textech se podíleli přátelé a spolupracovníci: Ve třech esejích kurátorů a historiků umění se ric de Chassey věnuje Schnabelovým obrazům, Bonnie Clearwater sochám a Max Hollein site-specific dílům; Donatien Grau píše o Palazzo Chupi, umělcově extravagantním domě v newyorské West Village, a spisovatel Daniel Kehlmann zkoumá jeho filmovou tvorbu. Tato edice umožňuje studovat povrchy a umělecká gesta a akce a nabízí nejvelkorysejší možnost poznat Schnabelovo umění mimo osobní setkání.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)