Judikatura Nejvyššího soudu v době národní krize, terorismu a války: historická perspektiva

Původní název:

Supreme Court Jurisprudence in Times of National Crisis, Terrorism, and War: A Historical Perspective

Obsah knihy:

Od založení americké republiky museli prezidenti řešit jak vnitřní, tak vnější hrozby pro národní bezpečnost.

Od prezidenta Washingtona a jeho politiky neutrality během válek mezi Velkou Británií a Francií v osmnáctém století, přes prezidenta Lincolna a válku za záchranu Unie, prezidenta Wilsona během války, která měla ukončit všechny války, prezidenta Roosevelta a válku Největší generace, prezidenta Trumana a jeho ocel během zapomenuté války až po prezidenta Bushe a válku proti terorismu - prezidenti museli využít své pravomoci vrchního velitele, aby čelili výzvám národních krizí a válek. Nedílnou roli v historickém vývoji a definování pravomoci vrchního velitele v době války a národní krize hrála od prvních dnů republiky také soudní moc, konkrétně Nejvyšší soud.

To, jak se tyto pravomoci vyvíjely, je důsledkem toho, jak prezidenti nahlíželi na prezidentský úřad a jak soudní moc v průběhu času interpretovala ustanovení o vrchním veliteli a výkonné moci v Ústavě USA. Kniha Jurisprudence Nejvyššího soudu v dobách národní krize, terorismu a války poskytuje chronologický přehled hlavních událostí v oblasti národní bezpečnosti a války v americké historii. Garrison rozebírá velké debaty mezi Hamiltonem a Madisonem a předsedou Nejvyššího soudu Rogerem Taneym a generálním prokurátorem Edwardem Batesem o prezidentské výkonné moci a o tom, jak následující prezidenti přijali hamiltonovský pohled na prezidentství.

Rovněž zkoumá, jak soudy podle článku III, konkrétně Nejvyšší soud, definovaly, rozšiřovaly a stanovovaly hranice vrchního velitele. Na tomto historickém pozadí Garrison odhaluje, jak po více než dvě století soudní moc hájila vládu práva a udržovala zásadu, že podle Ústavy USA ani válečné zbraně, ani ohrožení bezpečnosti neumlčely vládu práva.