Jsem muž! Rasa, mužství a hnutí za občanská práva

Recenze čtenářů

Kniha zkoumá historický kontext a dopad rasově podmíněné maskulinity, zejména pokud jde o černošské muže v Americe. Zdůrazňuje boje za uznání, sociální spravedlnost a lidská práva a zároveň se zasazuje o inkluzivnější společnost. Autor Steve Estes důkladně a poutavě popisuje, jak byla černošská maskulinita v průběhu let utvářena společenskými normami a politikou.

Kniha je dobře prozkoumaná, důkladná a promyšleně uspořádaná. Nabízí vášnivé a poutavé zkoumání černošské maskulinity v politickém a historickém kontextu. Recenzenti ocenili rychlé dodání a absenci překvapení ohledně jejího stavu při doručení. Kniha také upozorňuje na významné společenské problémy a podněcuje diskuse o sociální spravedlnosti a lidských právech.

Někteří recenzenti se domnívali, že rukopis mohl obsahovat rozsáhlejší zkoumání Černých panterů a jejich raného vytváření koalic s dalšími marginalizovanými skupinami, včetně žen a LGBTQ+ osob. Objevil se také názor, že někteří čtenáři mohou knihu vnímat jako kritickou vůči bílé společnosti.

(na základě 8 hodnocení čtenářů)

Původní název:

I Am a Man!: Race, Manhood, and the Civil Rights Movement

Obsah knihy:

Hnutí za občanská práva bylo především bojem za rasovou rovnost, ale otázky genderu byly v tomto boji hluboce zakořeněny. Steve Estes zkoumá klíčové skupiny, vůdce a události v tomto hnutí, aby pochopil, jak aktivisté využívali rasu a mužství k vyjádření svých vizí o tom, jaká by měla být americká společnost.

Estes ukazuje, že v rozhodujících zlomových okamžicích hnutí využívali jak zastánci segregace, tak aktivisté za občanská práva maskulinní rétoriku, která se opírala o implicitní předpoklady o rase, pohlaví a sexualitě. Estes začíná analýzou role černošských mužů ve druhé světové válce a poté zkoumá segregacionisty, kteří démonizovali sexualitu černošských mužů a mobilizovali bílé muže za ideál jižanské cti. Poté zkoumá nové militantní modely mužství, které zastávali aktivisté za občanská práva, jako byli Malcolm X a Martin Luther King mladší, a skupiny jako Národ islámu, Studentský nenásilný koordinační výbor a Strana černých panterů.

Estes dochází k závěru, že spoléhání se na maskulinní organizační strategie mělo jak pozitivní, tak negativní důsledky. Sleduje tyto strategie od integrace americké armády ve 40. letech 20. století až po Million Man March v 90. letech 20. století a ukazuje, že maskulinismus sice mobilizoval muže k akci, ale ponechal bez odezvy mnoho patriarchálních předpokladů, které byly základem americké společnosti.