The Signs of Jonah: Reading and Rereading in Ancient Yehud
V tomto novém a osvěžujícím pojetí příběhu vychází Ben Zvi z předpokladu, že Jonáš byl stejně jako většina knih napsán proto, aby se četl.
Soustředí se proto na zamýšlené a nezamýšlené čtenáře Jonáše a na síť poselství, která mohli při čtení a opakovaném čtení získat. Vychází z historické a společenské matrice produkce a četby knihy ve starověku, analyzuje její sebekritický přístup a její metapatetický charakter jako komentář k žánru prorockých knih a k prorokům.
Jak historický fakt zničení Ninive ostře formuje četbu? Nebo vnímání Jonáše jako uprchlého otroka? Ben Zvi ukazuje tvárnost interpretace knihy Jonáš a její omezení, jak o tom svědčí různé čtenářské komunity. Klade si otázku, proč jsou některá poselství snadno přijímána určitými historickými komunitami, zatímco jiná nejsou vůbec vzývána.
