Johanka z Arku a „Velká lítost země Francie

Recenze čtenářů

Kniha nabízí podrobný průzkum života Johanky z Arku a politického a teologického kontextu, v němž se pohybovala, ale postrádá kritické teologické aspekty a v analýze klíčových historických osobností jsou některá opomenutí.

Kniha je dobře zpracovaná a účinně využívá dobové dokumenty k oživení Johanky z Arku. Poskytuje fascinující pohled na Francii počátku 15. století a lze ji vřele doporučit jak badatelům, tak i běžným čtenářům, kteří se o toto období zajímají.

Kniha má značné nedostatky, zejména v nedostatečné analýze teologického přesvědčení Johanky z Arku. Vynechává kritické diskuse o její duchovní identitě jako „Fille de Dieu“ a důkladně se nezabývá činy a motivacemi klíčových historických postav, jako byli Karel VII. a Regnault de Chartres, a vykresluje je v příznivějším světle, než je opodstatněné.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Joan of Arc and 'The Great Pity of the Land of France'

Obsah knihy:

Život a smrt Johanky z Arku znamenají zlom v osudu Francie i Anglie a v dějinách jejich monarchií. „Je to velká škoda,“ napsal tienne Pasquier na konci šestnáctého století, “neboť nikdo nikdy nepřišel Francii na pomoc tak vhod a s takovým úspěchem jako tato dívka a nikdy nebyla památka ženy tak rozervána.

Životopisci zuřivě křížili meče ohledně její inspirace, každý podle osobního přesvědčení pisatele. Jak zdůrazňuje Moya Longstaffeová: „Jako ikonu si ji nárokovali horliví bojovníci všech názorových odstínů, klerikálové, antiklerikálové, nacionalisté, republikáni, socialisté, zastánci konspiračních teorií, feministky, včerejší komunisté, dnešní Front National, všichni, kdo potřebovali nějakou figuru.

Jak řekl George Bernard Shaw v prologu ke své hře: „Otázka, kterou vyvolalo Johančino upálení, je stále palčivou otázkou“. Autorka se vrací k původním pramenům a s využitím svých jazykových znalostí oživuje La Pucelle a nevyhýbá se ani nejtěžší otázce: byla klamná, nevyrovnaná, podvodná - nebo skutečně velká vizionářka, srovnatelná s Kateřinou Sienskou či Františkem z Assisi?