Recenze čtenářů
Shrnutí:Memoáry Roberta Christgaua „Going into the City“ vyvolaly u čtenářů smíšené reakce. Zatímco někteří ocenili procítěné vyprávění a Christgauův jedinečný hlas, mnozí byli zklamáni zaměřením a strukturou knihy a měli pocit, že se příliš vzdálila od toho, v co doufali, že bude vyprávěním zaměřeným na hudbu. Dichotomie názorů se obvykle soustředila na očekávání hudebních memoárů oproti realitě osobního životního příběhu plného detailů mimo hudební oblast.
Klady:Čtenáři chválili Christgauův styl psaní a všímali si jeho promyšlené a procítěné prózy. Mnozí vyzdvihovali bohaté kulturní pozadí New Yorku ve 20. století a oceňovali pasáže popisující významné momenty hudební historie, zejména ty, které se týkaly vlivných kapel a míst konání. Někteří recenzenti vyjadřovali obdiv Christgauově schopnosti propojit osobní zkušenosti s širšími kulturními hnutími.
Zápory:Kritici poukazovali na nedostatečné zaměření knihy na hudbu, kdy jsou významné části věnovány Christgauovu osobnímu životu a vztahům, často na úkor poutavého hudebního obsahu. Mnozí považovali tempo knihy za pomalé a měli pocit, že je příliš dlouhá, a naznačovali, že by jí prospělo důkladnější zpracování. Několik čtenářů vyjádřilo zklamání nad sebestředným vyprávěním, přičemž komentovali přílišné detaily o jeho osobním životě a nedostatek významných postřehů z oblasti hudební kritiky.
(na základě 32 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Going Into the City: Portrait of a Critic as a Young Man
Obsah knihy:
Jeden z našich největších esejistů a novinářů - děkan amerických rockových kritiků Robert Christgau - nás v těchto živě atmosférických a niterných pamětech, které jsou zároveň milostným dopisem New Yorku dávno minulému i poctou transformační síle umění, bere na opojnou cestu svým životem a dobou.
Newyorčan Robert Christgau píše o popkultuře od svých dvanácti let a od dvaadvaceti je za to placen, v době největší slávy psal o rocku pro Esquire a více než tři desetiletí zosobňoval hudební rubriku ve Village Voice. Christgau poslouchal Alana Freeda, jak vyje o rock'n'rollu ještě před Elvisem, usadil se na východ od Manhattan Avenue B čtyřicet let předtím, než to bylo cool, byl svědkem Monterey, Woodstocku a Chicaga '68 a prvního potratového projevu. Viděl Coltranea v East Village, Muddyho Waterse v Chicagu, Otise Reddinga v Apollu, Dead v Haight, Janis Joplinovou ve Fillmore, Rolling Stones v Garden, Clash v Leedsu, Grandmastera Flashe na Times Square a všechny punkové kapely, na které si vzpomenete, v CBGB.
Christgau byl kronikářem mnoha klíčových kulturních změn posledního půlstoletí a změnil tak kulturní status hudebního kritika. V knize Going Into the City se ohlíží za výchovou, která ho uzemnila, za historií, která ho proměnila, a za hudbou, knihami a filmy, které mu ukázaly cestu. Stejně jako knihy Alfreda Kazina A Walker in the City, E. B. Whitea Here Is New York, Josepha Mitchella Up in the Old Hotel a Patti Smithové Just Kids je to láskyplný portrét ztraceného New Yorku. Je to pocta městu Christgauova mládí od Queensu po Lower East Side - městu, které dnes existuje převážně ve vzpomínkách. A je to milostný příběh o dívce z Greenwich Village, která se s ním toulala touto říší možností.
--Slate.
