Jindřich Mladý král, 1155-1183

Recenze čtenářů

Kniha je prvním uceleným životopisem Jindřicha Mladého krále, který přibližuje jeho život, boje o moc, vztahy a role v rámci dynastie Plantagenetů. Poskytuje vyvážený pohled na postavu, která je v dějinách často přehlížena, a zkoumá jeho ambice, vzpoury a vazby, například na Tomáše Becketa a Viléma Maršála.

⬤ Důkladný a dobře prozkoumaný, plný odkazů a obsáhlé bibliografie.
⬤ Představuje diferencovaný portrét Jindřicha, mladého krále, který překonává stereotypy.
⬤ Zabývá se důležitými historickými souvislostmi a osobnostmi, čímž obohacuje životopis.
⬤ Kombinuje vědeckou přísnost se zajímavými anekdotami a vyprávěním.
⬤ Zdůrazňuje složitost rodinných a politických vztahů v období středověku.

⬤ Pro běžné čtenáře může být příliš odborný a hutný, s rozsáhlými poznámkami pod čarou a odkazy.
⬤ Některým čtenářům se kniha zdála místy poněkud suchopárná.
⬤ Zaznamenali zklamání z omezené role některých postav, například Williama Marshalla, v prvních částech knihy.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Henry the Young King, 1155-1183

Obsah knihy:

Tato první moderní studie o Jindřichu Mladém, nejstarším synovi Jindřicha II., ale nejméně známém panovníkovi z rodu Plantagenetů, zkoumá krátký, ale bohatý život jediného anglického panovníka po normanském dobytí, který se stal spoluvládcem ještě za života svého otce.

Jindřich, který byl korunován v patnácti letech, aby si zajistil nesporné nástupnictví, hrál ústřední roli v politice velké říše Jindřicha II. a byl oslavován jako ztělesnění rytířství.

Mladý král, kterému byla důsledně odpírána přímá vláda, se však nechal vyprovokovat nejprve k vedení rozsáhlé vzpoury proti svému otci, poté k vedení tvrdé války proti svému bratru Richardovi o vládu nad Akvitánií a zemřel před dosažením třiceti let, aniž by se kdy ujal skutečné moci. Matthew Strickland v této pozoruhodné historii podává bohatě vybarvený portrét zcela zapomenuté královské postavy, kterou vychovával Tomáš Becket, ve zbrani cvičil velký rytíř Vilém Maršál a ke vzpouře podněcovala jeho matka Eleonora Akvitánská, a zároveň na příkladu jeho kariéry zkoumá povahu královské moci, nástupnictví, dynastické politiky a vzpoury v Anglii a Francii dvanáctého století.