Jediná žena v místnosti: Vzpomínky na Japonsko, lidská práva a umění

Recenze čtenářů

Autobiografie Beate Siroty Gordonové popisuje její pozoruhodný život, včetně jejích zkušeností z druhé světové války, jejích názorů na práva žen a její klíčové role při přípravě poválečné japonské ústavy. Čtenáři najdou její vyprávění poutavé a poučné, zejména její jedinečný pohled na genderovou problematiku a japonskou kulturu.

Čtenáři si pochvalují, že kniha je dobře napsaná, poutavá a poučná. Mnozí považují Beátin životní příběh za fascinující, oceňují vhled do jejího přínosu pro ženská práva v Japonsku a historický kontext jejích zkušeností. Vyprávění je popisováno jako snadno čitelné a rezonující s těmi, kteří se zajímají o historii a feminismus.

Někteří čtenáři si přáli podrobnější anekdoty z jejího života v Japonsku a měli pocit, že některé části by mohly být rozšířeny. Několik z nich zmínilo, že ačkoli je její próza přímočará, může jí chybět propracovanější literární styl.

(na základě 36 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Only Woman in the Room: A Memoir of Japan, Human Rights, and the Arts

Obsah knihy:

V roce 1946, ve svých dvaadvaceti letech, se Beate Sirota Gordonová podílela na přípravě nové poválečné japonské ústavy. Kniha Jediná žena v místnosti popisuje, jak se dcera ruských Židů stala nejmladší ženou, která se podílela na spěšném a tajném vypracování ústavy, jak téměř sama zajistila, že ústava zakotví práva japonských žen, a jak jako plynně hovořící japonštinou a jediná žena v místnosti pomáhala americkým vyjednavačům, kteří se snažili přesvědčit Japonce, aby novou ústavu přijali.

Sirota se narodila ve Vídni, ale v roce 1929 se její rodina přestěhovala do Japonska, aby její otec, známý klavírista, mohl vyučovat, a ona vyrůstala v němčině, angličtině a japonštině. Následovala ruština, francouzština, italština, latina a hebrejština a v patnácti letech byla Sirota poslána dokončit vzdělání na Mills College v Kalifornii. Formální vyhlášení druhé světové války odřízlo Gordonovou od rodičů a ona se živila prací pro odposlechovou stanici CBS v San Francisku, která se nakonec stala součástí FCC. Překládání bylo jedním z mnoha Sirotových talentů, a když válka skončila, byla vyslána do Japonska jako jazyková expertka, aby pomohla americkým okupačním silám. Když generál MacArthur náhle vytvořil tým, jehož členkou byla i Sirota, aby vypracoval novou japonskou ústavu, dal jim na splnění úkolu pouhých osm dní. Plukovník Roest řekl Beate Sirotové: "Jste žena, proč nenapíšete část o právech žen? "; a ona se chopila příležitosti a do zákona vepsala záruky rovnosti, které dodnes nemají v americké ústavě obdoby.

Byla to však jen jedna epizoda v jeho výjimečném životě, a když Gordon v prosinci 2012 zemřel, umělci, humanitární pracovníci a myslitelé z celého světa mu vyjádřili zármutek i chválu. Kniha The Only Woman in the Room (Jediná žena v místnosti), ilustrovaná sedmačtyřiceti fotografiemi, zachycuje dvě kultury v kritickém okamžiku dějin a po padesátileté odmlce vypráví o životě, který prožila cílevědomě a odvážně. Toto vydání obsahuje nový doslov Nicole A. Gordonové a elegii Geoffreyho Paula Gordona.