Jediná pravá věc: Příčinné síly, božská shoda a oživení okazionalismu v sedmnáctém století.

Původní název:

One True Cause: Causal Powers, Divine Concurrence, and the Seventeenth-Century Revival of Occasionalism

Obsah knihy:

Příležitostnostismus je teze, že jedině Bůh je pravou příčinou všeho, co se na světě děje, a stvořené látky jsou pouze příležitostnými příčinami. Tato doktrína vznikla původně ve středověké islámské teologii a byla široce odmítána v dílech křesťanských autorů ve středověké Evropě. Navzdory své heterodoxnosti byl však occasionalismus v šedesátých letech 16. století oživen stoupenci filozofie Ren� Descarta, z nichž asi nejznámější byl francouzský filozof Nicolas Malebranche, který tuto nauku zpopularizoval.

Co vedlo karteziánské myslitele k přijetí occasionalismu? Od 70. let 20. století se rozrůstá množství literatury o Malebranchovi a hnutí, které zplodil. Vzniká také nové a stále rostoucí množství prací o karteziánských příležitostnících před Malebranchem - včetně Arnolda Geulincxe, Gerauda de Cordemoy a Louise de la Forge. Dosud však chyběla systematická, knižně vydaná studie o argumentaci, která karteziánské myslitele vedla k přijetí occasionalismu, a o vztahu jejich argumentů k Descartovým vlastním názorům.

Tato kniha se opírá o nejnovější vědecké poznatky a přináší první ucelený popis příležitostné literatury sedmnáctého století. V první části je příležitostnost postavena do kontrastu s teorií Boží prozřetelnosti, kterou vypracoval Tomáš Akvinský v reakci na středověké příležitostníky; ukazuje, že Descartova filosofie je slučitelná s Akvinského teorií, podle níž Bůh spolupůsobí ve všech činnostech stvořených bytostí. Část II rekonstruuje argumenty karteziánů - jako byli Cordemoy a La Forge - kteří využívali karteziánskou fyziku k obhajobě occasionalismu. Nakonec kniha ukazuje, jak Malebrancheův případ pro occasionalismus kombinuje filosofickou teologii s karteziánskou metafyzikou a mechanistickou vědou.