Jeden obrovský skok: Nemožná mise, která nás vynesla na Měsíc

Recenze čtenářů

Recenze knihy One Giant Leap (Obrovský skok) vyzdvihují podrobné zkoumání programu Apollo a jeho kulturních a technologických dopadů, přičemž se věnují jak vzrušujícímu období, tak technickým výzvám, kterým musel čelit. V knize se mistrně proplétají osobní příběhy, historické souvislosti a technické inovace, které vzešly z misí Apollo, což z ní činí poutavé čtení jak pro milovníky vesmíru, tak pro širokou veřejnost. Někteří recenzenti však upozorňují na problémy, jako je opakování a faktické nepřesnosti, které snižují její celkovou kvalitu.

⬤ Bohaté detaily a poutavé příběhy o programu Apollo.
⬤ Vynikající kontext kulturního a politického klimatu 60. let 20. století.
⬤ Poutavý styl psaní, který čtenáře zaujme.
⬤ Nabízí nové informace i těm, kteří se v historii programu Apollo dobře orientují.
⬤ Zdůrazňuje technologický pokrok, který byl výsledkem mise.
⬤ Inspirativní a rezonuje s pocitem národního cíle.

⬤ Některé faktické nepřesnosti vyvolávají obavy o důvěryhodnost.
⬤ Kniha se občas opakuje.
⬤ Pro ty, kteří se nezajímají o technické detaily, může být příliš technická.
⬤ Některé části jsou popisovány jako „heslovité“ nebo redakční.

(na základě 130 hodnocení čtenářů)

Původní název:

One Giant Leap: The Impossible Mission That Flew Us to the Moon

Obsah knihy:

bestseller New York Times, "pečlivě prozkoumaný a poutavě napsaný" ( The Washington Post ) příběh průkopníků a obyčejných Američanů v první linii epické mise Apolla 11 na Měsíc.

Prezident John F. Kennedy ohromil svět 25. května 1961, když Kongresu oznámil, že Spojené státy by měly do roku 1970 vysadit člověka na Měsíci. Žádná skupina nebyla překvapena více než vědci a inženýři v NASA, kteří najednou měli méně než deset let na vynalezení cestování do vesmíru.

Když Kennedy tento cíl vyhlásil, nikdo nevěděl, jak se na Měsíc dostat. Nikdo nevěděl, jak sestrojit dostatečně velkou raketu, která by doletěla na Měsíc, ani jak sestrojit dostatečně malý (a výkonný) počítač, který by tam doletěl s kosmickou lodí. Nikdo nevěděl, jaký je povrch Měsíce, ani co by astronauti mohli při letu jíst. V den Kennedyho historického projevu měla Amerika celkem patnáct minut zkušeností s lety do vesmíru - z toho jen pět minut mimo atmosféru. Ruští psi strávili ve vesmíru více času než američtí astronauti. Během následujících deseti let mělo více než 400 000 vědců, inženýrů a továrních dělníků vyslat na Měsíc čtyřiadvacet astronautů. Každá hodina kosmického letu by si vyžádala milion hodin práce na Zemi, aby se Amerika 20. července 1969 dostala na Měsíc.

"Zkušený vesmírný reportér s živým citem - téměř v každé větě je nějaký fakt, postřeh, barvitý citát nebo část pikantní anekdoty" ("The Wall Street Journal") a v knize One Giant Leap (Obrovský skok) napsal Fishman rozsáhlý, definitivní popis zákulisí zuřivého závodu o dokončení jednoho z největších úspěchů lidstva. Je to příběh plný překvapení - od předmětu, který si astronauti málem zapomněli vzít s sebou (americká vlajka), až po mimořádný dopad, který bude mít Apollo na Zemi a na náš dnešní život. Fishman zachycuje výjimečné výkony těchto obyčejných Američanů od výzkumných laboratoří MIT, kde excentrický a legendární průkopník Charles Draper vytvořil nástroje pro let kosmických lodí Apollo, až po továrny, kde desítky žen ručně šily skafandry, padáky, a dokonce i počítačový hardware. "Je to už 50 let, co Neil Armstrong udělal ten malý krůček. Fishman oslnivou formou vysvětluje, jak neuvěřitelné to vlastně bylo" ( Newsweek ).