Jazyk zlodějů: Posedlost mé rodiny tajným kódem, který se nacisté snažili zlikvidovat

Recenze čtenářů

Kniha Martina Puchnera Jazyk zlodějů zkoumá průsečík rodinné historie, jazyka a dědictví nacismu prostřednictvím hybridního jazyka Rotwelsch. Zatímco pro některé čtenáře byla kniha poutavá a poučná, jiní očekávali více zaměřenou lingvistickou studii.

Kniha nabízí fascinující vyprávění, v němž se proplétají osobní a akademické prvky a které poskytuje vhled do rodinné historie a složitosti identity spojené s jazykem a nacismem. Mnozí čtenáři ocenili její jedinečný pohled, emocionální hloubku a pozadí, které poskytuje o rotvelštinském jazyce.

Někteří čtenáři očekávali hlubší lingvistickou analýzu a zjistili, že se zaměřuje spíše na autorovu rodinnou historii než na jazyk samotný. Vyprávění bylo popsáno jako spletité, občas matoucí a ne zcela koherentní s ohledem na studium jazyka.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Language of Thieves: My Family's Obsession with a Secret Code the Nazis Tried to Eliminate

Obsah knihy:

Před několika staletími se ve střední Evropě objevil kódovaný jazyk, který se psal graffiti a kterým mluvili pouze lidé, kteří byli „wiz“ (zasvěcení). Tento hybridní jazyk, nazývaný Rotwelsch, usnadňoval přežití lidem na útěku - ať už utíkali před pronásledováním, nebo měli prostě smůlu.

Byl to jazyk cesty spojovaný s tuláky, cestovateli, Židy a zloději, který v sobě mísil slova z jidiš, hebrejštiny, němčiny, romštiny, češtiny a dalších evropských jazyků a byl bohatý na výrazy pro policii, vězení nebo prožité potíže, jako například „být v bryndě“. Tento odpadlický jazyk zneklidňoval ty, kteří byli u moci, a ti se jej snažili vymýtit, nikdo z nich však nebyl horlivější než nacisté. Jako chlapec se Martin Puchner naučil tento tajný jazyk od svého otce a strýce.

Teprve jako dospělý zjistil díky jedovatému traktátu o židovských jménech z 30. let 20.

století, který je uložen v archivu Harvardské Widenerovy knihovny, že jeho vlastní dědeček byl přesvědčený nacista, který tímto „jazykem zlodějů“ pohrdal. Puchner prolíná rodinné vzpomínky s dobrodružnou výpravou do tajů jazyka a vytváří tak zcela originální vyprávění.

V jazyce, který se zrodil z migrace a přežití, objevuje vtipného a vynalézavého ducha tolerance, jenž zůstává nezbytný i v naší nestálé současnosti.