Language and Institutional Identity in the Post-Apartheid South African Higher Education: Perspectives on Policy and Practice
Tato kniha zkoumá vzájemné vztahy mezi vzděláváním, utvářením identity a jazykem v Jihoafrické republice po pádu apartheidu, přičemž zvláštní pozornost věnuje vysokoškolskému vzdělávání. Činí tak na pozadí základního tvrzení, že tento sektor hraje rozhodující roli při utváření, (re)produkci a udržování sektorových, třídních, subnárodních a národních identit, které jsou zase ve specifickém jihoafrickém prostředí téměř vždy analogické s historickými zlomovými liniemi určovanými a diktovanými jazykem jako markerem etnické a rasové identity.
Kapitoly v knize se potýkají s nuancemi souvisejícími s těmito průsečíky s vědomím, že jazyková politika vysokých škol - zjevná a/nebo skrytá - do značné míry strukturuje institucionální kulturu nebo to, co bylo popsáno jako kurikulum ve vysokoškolských institucích. Kapitoly společně zkoumají role, které hraje vysokoškolské vzdělávání, jazykové politiky a průsečíky těchto politik a etnolingvistických identit při konstrukci a udržování nebo dekonstrukci etnolingvistických identit, na nichž byl tento sektor založen. V úvodní kapitole je vyloženo pozadí celé knihy s důrazem na perspektivy politiky a praxe v těchto průsečících.
Prostřední kapitoly popisují takzvané "bílé univerzity", "černošské univerzity" a "univerzity středních menšin". Závěrečná kapitola mapuje budoucí směřování diskurzu o jazyce a utváření identity v jihoafrickém vysokém školství.
