Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha „Jak zkrotit lišku (a postavit psa)“ zkoumá fascinující sovětský experiment domestikace stříbrných lišek a osvětluje průsečík genetiky, evoluce a tehdejšího společensko-politického prostředí. Prolínají se v ní osobní příběhy výzkumníků s vědeckými poznatky, přičemž jsou vyzdviženy úspěchy i problémy, s nimiž se během desetiletí trvajícího projektu potýkali.
Klady:Kniha je oceňována pro poutavost a přístupnost širokému publiku, kombinuje vědu s poutavým vyprávěním a osobními příběhy. Poskytuje jedinečný historický pohled na genetiku v době represí v Sovětském svazu, ukazuje obětavost vědců a je popisována jako poučná i zábavná. Čtenáři oceňují kombinaci hřejivých příběhů a vědeckých faktů, díky čemuž je kniha vhodná jak pro dospělé, tak pro mladší publikum.
Zápory:Někteří recenzenti zmiňují, že kniha postrádá hloubku vědeckých detailů a může působit opakovaně. Neposkytuje důkladné vysvětlení osudů nevybraných lišek ani neobsahuje potřebné obrazové materiály a občas odbíhá k širším tématům, jako je evoluce člověka, která by se mohla zdát nesouvisející s hlavním zaměřením. Historické souvislosti navíc mohou být pro čtenáře neznalé sovětské vědy složité.
(na základě 118 hodnocení čtenářů)
Původní název:
How to Tame a Fox (and Build a Dog): Visionary Scientists and a Siberian Tale of Jump-Started Evolution
Obsah knihy:
Na Sibiři žijí chlupatá čtyřnohá stvoření s vrtícími ocasy a klapajícíma ušima, která jsou stejně učenlivá a přátelská jako každý pes. Navzdory zdání to však nejsou psi - jsou to lišky. Jsou výsledkem nejúžasnějšího šlechtitelského experimentu, jaký byl kdy proveden - představte si, že tisíce let evoluce se zrychlí na několik desetiletí. V roce 1959 se biologové Dmitrij Běljajev a Ludmila Trutová rozhodli udělat právě to, když začali s několika desítkami stříbrných lišek z liščích farem v SSSR a pokusili se v reálném čase obnovit evoluci vlků ve psy, aby byli svědky procesu domestikace. Toto je neobyčejný, dosud nevyprávěný příběh tohoto pozoruhodného podniku.
Většina popisů přirozené evoluce vlků se pohybuje v rozmezí asi 15 000 let, ale během deseti let vedly Beljajevovy a Trutovy pokusy s chovem lišek k tomu, že se lišky podobaly štěňatům s klapkami na uších, skvrnami a kudrnatými ocasy. Spolu s těmito fyzickými změnami došlo i ke změnám genetickým a behaviorálním. Lišky byly šlechtěny podle selekčních kritérií na krotkost a s každou další generací se stále více zajímaly o lidskou společnost. Trut byla po celou dobu u toho a od Běljajevovy smrti v roce 1985 byla vedoucí vědkyní této práce a spolu s Lee Dugatkinem, biologem a spisovatelem vědeckých knih, vypráví příběh o dobrodružství, vědě, politice a lásce, které za tím vším stály. V knize Jak zkrotit lišku nás Dugatkin a Trut zavedou do tohoto průkopnického experimentu uprostřed krutých sibiřských zim, aby nám odhalili, jak se tvořila a dodnes tvoří vědecká historie.
Do dnešního dne bylo domestikováno 56 generací lišek a my se od nich stále učíme důležitým poznatkům o genetickém vývoji a chování domestikovaných zvířat. Kniha Jak si ochočit lišku nabízí neuvěřitelný příběh o práci vědců a zároveň oslavuje hluboké pouto, které lidi a zvířata v průběhu času spojovalo.
