Jaderní špioni: Americká atomová zpravodajská operace proti Hitlerovi a Stalinovi

Recenze čtenářů

Kniha přináší podrobný pohled na úsilí amerických zpravodajských služeb odhalit nacistický program jaderných zbraní během druhé světové války a popisuje špionážní a vědecké výzvy, kterým museli čelit jak Američané, tak Němci. Zabývá se důležitými historickými otázkami a představuje příkladnou odbornou práci, takže je cenným čtením pro milovníky druhé světové války. Někteří čtenáři však vyjadřují obavy z autorovy zaujatosti, která ovlivňuje jejich celkový požitek z díla.

⬤ Vynikající vyprávění o špionážním úsilí USA.
⬤ Cenné poznatky o nacistickém bombovém programu a americké rozvědce.
⬤ Dobře zpracovaný výzkum s příkladnou odborností.
⬤ Poutavé vyprávění pro fanoušky historie a špionáže.

⬤ Někteří čtenáři nedůvěřují autorově zaujatosti na základě minulých projektů.
⬤ Někteří měli pocit, že je kniha plně nezaujala, což vedlo k nízkému hodnocení.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Nuclear Spies: America's Atomic Intelligence Operation Against Hitler and Stalin

Obsah knihy:

Proč americké zpravodajské služby po druhé světové válce tak okázale selhaly, když nevěděly o jaderném potenciálu Sovětského svazu? Jak nám ukazuje Vince Houghton, historik a kurátor Mezinárodního muzea špionáže ve Washingtonu, toto katastrofální selhání přišlo jen několik let poté, co zpravodajský tým projektu Manhattan pronikl do Třetí říše a znal každý detail nacistického plánu na výrobu atomové bomby. Co se změnilo a co se pokazilo?

Houghtonovo úchvatné vyprávění o tomto fascinujícím případu neefektivity amerických špionů v tehdy novém oboru vědeckého zpravodajství nám poskytuje nový pohled na první roky studené války. V té době se vědecké zpravodajství rychle rozrostlo a stalo se významnou součástí rozpočtu CIA, která se bezprostředně po druhé světové válce snažila čelit neuvěřitelnému pokroku v oblasti zbraní a dalších vědeckých objevů. Jak Houghton ukazuje, schopnosti vědců Sovětského svazu, jeho výzkumných zařízení a laboratoří a jeho vzdělávacího systému se staly pro CIA klíčovým hlediskem při posuzování míry ohrožení jejího nejsilnějšího nepřítele.

Bohužel pro CIA bylo nesmírně obtížné provádět vědecké zpravodajství dobře. Když totiž Sovětský svaz v roce 1949 odpálil svou první atomovou bombu, nikdo z amerických zpravodajských služeb to nečekal.