Internacionalizace intelektuální výměny v globalizující se Evropě, 1636-1780

Původní název:

The Internationalization of Intellectual Exchange in a Globalizing Europe, 1636-1780

Obsah knihy:

Tato kniha se zabývá tím, čemu se ve francouzštině od 80. let 20.

století říká passeur, postavou intelektuála, zprostředkovatele, překladatele nebo novináře, který je zároveň socializovanou bytostí ve světě. Svazek vychází z biografických souvislostí tak, že se dílo jako celek nabízí jako galerie portrétů vedoucích od jednoho druhu kulturního porozumění k druhému a pak k dalšímu... Geograficky je rozsah široce evropský (Anglie, Francie, Německo, Holandsko, Itálie, Polsko, Španělsko a Švýcarsko), i když cílem nikdy není ukázat, jak vznikaly národní identity.

Tento rozsah není ani záležitostí "pokrytí" oblasti.

Všechny zpracovávané osobnosti byly samy o sobě významné, a přesto se jim příliš často dostává vědecké pozornosti jen okrajově. Jediná zde studovaná identita, pokud nějaká existuje, by mohla být evropská, ale tu a tam je zdůrazněno i téma "internacionalizace" intelektuální činnosti ve velmi dlouhém osmnáctém století.

Závěrečné kapitoly knihy zahrnující chápání Orientu posilují internacionalizaci a pěstování evropské identity. Svazek si klade za cíl méně vyzdvihovat či sledovat konkrétní myšlenky přenášené z jednoho kulturního kontextu do druhého, i když příkladů je nutně uvedeno mnoho. Místo toho navrhuje ilustrovat vývoj posthumanistických kulturních aktivit v Evropě, a to tak, že začíná řadou studií, v nichž debata vychází z náboženských pozic (nejen protestantských, ale i muslimských, katolických, jezuitských, jansenistických a židovských tradic), a končí debatou, která se stává filosofickou a encyklopedickou.

Svazek jako takový dokumentuje charakteristický pohled na proměnu raně novověké intelektuální činnosti, když se její těžiště přesouvá od náboženství k filozofii; a tím upoutává zvláštní pozornost k esejům uprostřed svazku. Ty se zabývají osobnostmi působícími ke konci 17. a na počátku 18.

století a jejich schopnostmi, obtížemi a konflikty při hledání nových prostorů pro intelektuální život mimo náboženské a politické instituce - ve veřejných diskusích o filozofii, toleranci, žurnalistice, právu a kuriózní prostorovosti, kterou označujeme jako anglofilství.