Inteligentní nevědomí v modernistické literatuře a vědě

Původní název:

The Intelligent Unconscious in Modernist Literature and Science

Obsah knihy:

Tato kniha přehodnocuje filozofické, psychologické a především literární reprezentace nevědomí na počátku dvacátého století. Toto období je v dějinách reakcí na nevědomí výrazné, protože dalo vzniknout myšlenkovému směru, podle něhož je nevědomí inteligentním činitelem schopným provádět soudy a formulovat vlastní myšlenky.

Kořeny této teorie sahají až k britským fyziologům devatenáctého století. Navzdory tomu, že vznikla řada studií o modernistických teoriích vztahu nevědomí a vědomého poznávání, zůstává míra, do jaké pojem inteligentního nevědomí ovlivnil modernistické myslitele a spisovatele, nedostatečně prozkoumána. Tato studie se snaží ohlédnout za modernismem z jiného než freudovského modelu.

Je pozoruhodné, že ačkoli nemáme tendenci zkoumat význam tohoto způsobu uvažování o nevědomí a jeho vztahu k vědomí v tomto období, modernističtí spisovatelé jej široce přijali. Inteligentní nevědomí bylo pro literární autory obzvláště přitažlivé, protože se díky své schopnosti pohybovat se mimo diskurzivní logiku prolíná s kreativitou a uměleckou novostí.

Kniha se zaměřuje především na díla D. H. Lawrence, Virginie Woolfové a T.

S. Eliot, autoři, kteří se zabývali pojmem inteligentního nevědomí, přepracovávali jej a nabízeli ke konzumaci široké veřejnosti různými způsoby a pro různé účely, ať už estetické, filozofické, společenské nebo ideologické.