Inkubace a chrámový spánek

Původní název:

Incubation & Temple Sleep

Obsah knihy:

V celém starověku byla běžná praxe incubatio neboli inkubace snů, která spočívala v "přespání v chrámu nebo na posvátném místě pro věštecké účely"(1) Poutníci často překonávali značné vzdálenosti, aby se dostali do takového chrámu nebo svatyně a hledali nějakou božsky inspirovanou snovou vizi. V samotné svatyni by byli svěřeni do péče úřadujících kněží. Tito oneiromanti - zběhlí ve věštění snů - by návštěvníkům připravili spánek tím, že by jim nabídli zázračnou vodu spojenou se svatyní spolu s nějakou uspávací rostlinou nebo léčivým odvarem.

Každý, kdo se zajímá o výklad snů, zná dílo Carla Junga a jeho alegorické snové krajiny kolektivního nevědomí. Ve skutečnosti alegorické vyjádření myšlenek prostupuje literaturou, uměním, hudbou, náboženstvím, politikou, obchodem a reklamou - stejně jako každodenní řečí. Nesmírné bohatství alegorické tradice pro magické praktiky důkladně vytěžil a využil nikdo menší než sám Aleister Crowley, jehož porozumění klasickému chápání neznalo mezí.

Tím, že tyto klasické entity vstupují do našeho vědomí jako "symbolicky abstraktní pojmy", nijak nenarušují naši víru v jakékoli božstvo, které je relevantní pro naši osobní víru, cestu nebo tradici, pokud jde o sny a věštění. V dávných dobách docházelo k inkubaci během náboženské praxe spánku na posvátném místě s úmyslem prožít božsky inspirovaný sen nebo lék. Inkubace se praktikovala v mnoha starověkých kulturách a později ji převzaly některé křesťanské sekty a dodnes se používá v několika řeckých klášterech.