Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha slouží jako kritický historický průzkum literatury podporující otrokářství a intelektuálního ospravedlnění otroctví, které převládalo na Jihu v období před nástupem belly, a ukazuje mrazivé názory té doby a jejich důsledky pro současný rasismus.
Klady:Kniha je oceňována pro svou důkladnou odbornou práci a odhalení vzácných prootrokářských textů, které odrážejí převládající přesvědčení obyvatel Jihu v 19. století. Je považována za důležitou pro pochopení myšlení těch, kteří otroctví podporovali, a má hodnotu při zkoumání historického kontextu rasismu v Americe.
Zápory:Čtenáři považují obsah místy za bludný a znepokojivý, protože se zabývá odpornými názory. Problémem pro některé čtenáře může být i obtížnost zapojení se do předkládaných historických textů.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Ideology of Slavery: Proslavery Thought in the Antebellum South, 1830--1860
Obsah knihy:
V jednom svazku jsou tyto v podstatě nezkrácené ukázky z děl apologetů otroctví nyní pohodlně dostupné vědcům a studentům předválečného Jihu. Kniha The Ideology of Slavery (Ideologie otroctví) obsahuje úryvky z děl Thomase R.
Dewa, zakladatele nové fáze militantního pro-otrokářství, Williama Harpera a Jamese Henryho Hammonda, představitelů hlavního proudu pro-otrokářství, Thorntona Stringfellowa, nejvýznamnějšího biblického obhájce této zvláštní instituce, Henryho Hughese a Josiaha Notta, kteří do argumentace vnesli rádoby vědeckost, a George Fitzhugha, nejextrémnějšího z autorů pro-otrokářství. Práce v této sbírce zachycují vývoj, vyzrálou podstatu a konečný rozpad argumentace pro otroctví v době jejího největšího významu na americkém Jihu. Drew Faust ke každému výběru uvádí krátký úvod, v němž uvádí informace o autorovi a popis vzniku a vydání samotného dokumentu.
Faustův úvod k antologii sleduje rané historické zpracování myšlenky proslavismu a zkoumá nedávné oživení zájmu o ideologii starého Jihu jako klíčové součásti mocenských vztahů v této společnosti. Všímá si zintenzivnění argumentace pro otroctví mezi lety 1830 a 1860, kdy se jižanské pro-otrokářské myšlení stalo systematičtějším a sebeuvědomělejším a nabylo rysů formální ideologie s výsledným společenským hnutím.
Z tohoto zesílení vyplynul pragmatický tón a induktivní způsob, který editor považuje za charakteristický pro jižanské spisy o otroctví od 30. let 19. století.
Výběr, úvodní komentáře a bibliografie sekundárních prací o argumentaci pro otroctví budou cenné pro čtenáře, kteří se zajímají o dějiny otroctví a amerického myšlení 19. století.
