Hyperobjekty: Filosofie a ekologie po konci světa

Recenze čtenářů

Kniha Timothyho Mortona „Hyperobjekty“ předkládá komplexní a náročné myšlenky o tom, jak určité entity, označované jako „hyperobjekty“, zásadně utvářejí naše chápání světa a nás samých, zejména v souvislosti s ekologickými krizemi a změnou klimatu. Zatímco někteří čtenáři považují tyto koncepty za poučné a transformativní, jiní kritizují styl psaní a akademickou hutnost.

Mnohé recenze vyzdvihují, že kniha podněcuje k hlubokému a kritickému myšlení, předkládá originální a kreativní filozofické myšlenky a nabízí transformativní pohled na environmentální otázky. Čtenáři oceňují Mortonovu schopnost plynule propojovat složitá témata a jeho myšlenkově podnětné koncepty, jako jsou „hyperobjekty“, které zpochybňují tradiční způsoby chápání. Kniha je popisována jako poučná a důležitá pro pochopení současných ekologických výzev.

Kritici poukazují na to, že kniha je někdy hutná, obtížně srozumitelná a příliš akademická, což ji činí méně přístupnou pro běžné čtenáře. Někteří mají pocit, že kniha je klikatá a obsahuje výplňový obsah, a zpochybňují jasnost a účinnost předkládaných argumentů. Kromě toho se objevují obavy ze slabé vědecké argumentace v některých částech knihy, přičemž se objevují stížnosti, že může vytvářet spíše zmatek v důležitých konstrukcích, než aby je objasňovala.

(na základě 38 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Hyperobjects: Philosophy and Ecology After the End of the World

Obsah knihy:

Globální oteplování se dalo do nezvratného pohybu, a tak nám hrozí ekologická katastrofa. Ekologická nouze je však také krizí pro naše filozofické myšlenkové návyky, neboť nás staví před problém, který se zdá, že se vymyká nejen naší kontrole, ale i našemu chápání. Globální oteplování je snad nejdramatičtějším příkladem toho, co Timothy Morton nazývá "hyperobjekty" - entity tak obrovských časových a prostorových rozměrů, že se vymykají tradičním představám o tom, co věc vůbec je. Morton v této knize vysvětluje, co jsou hyperobjekty a jaký mají dopad na to, jak myslíme, jak koexistujeme mezi sebou navzájem i s nelidmi a jak prožíváme naši politiku, etiku a umění.

Kniha se pohybuje mezi filozofií, vědou, literaturou, vizuálním a konceptuálním uměním a populární kulturou a tvrdí, že hyperobjekty ukazují, že konec světa již nastal v tom smyslu, že pojmy jako svět, příroda a dokonce i životní prostředí již nejsou smysluplným horizontem, na jehož pozadí se odehrávají lidské události. Místo toho, abychom obývali svět, se nacházíme uvnitř řady hyperobjektů, jako je klima, jaderné zbraně, evoluce nebo relativita. Takové objekty kladou na naše běžné způsoby uvažování neúnosné nároky.

Hyperobjekty, které trvají na tom, že musíme znovu vymyslet způsob myšlení, abychom vůbec mohli začít chápat svět, v němž nyní žijeme, činí první kroky a nastiňují skutečně postmoderní ekologický přístup k myšlení a jednání.