Boundaries of Belonging: English Jamaica and the Spanish Caribbean, 1655-1715
V desetiletích následujících po dobytí španělské Jamajky Anglií v roce 1655 se západní Karibik stal místem překrývajících se a soupeřících nároků - na půdu, námořní prostor a lidi. Anglická Jamajka, která se nacházela uprostřed španělských přístavních měst a námořních cest, byla ústředním bodem mnoha projektů různé legality, jejichž cílem bylo získat španělské bohatství. Tyto projekty byly zázemím pro rozsáhlý pohyb lidí, kteří si činili vlastní nároky na politickou příslušnost k rozvíjejícím se koloniálním společnostem, a tím i k atlantickým říším.
Kniha Hranice příslušnosti sleduje příběhy těchto osob - obchodníků s licencemi, pašeráků, žadatelů o svobodu, náboženských uprchlíků, pirátů a vetřelců -, kteří se pohybovali ve sporném prostoru západního Karibiku. Ačkoli někteří z nich byli Angličané a Španělé, mnozí další byli Sefardi, Tuleové, Francouzi, Kalabariové, Skotové, Holanďané nebo Brandenbergové. Patřili mezi ně také kreolové, kteří se identifikovali podle místa svého původu nebo pobytu - jako Jamajčané, Kubánci nebo Panamci.
Mnozí z nich, kteří přecházely do soupeřících císařských jurisdikcí a zase z nich odcházeli, se buď snažili získat španělské nebo anglické poddanství, nebo je odmítali s odvoláním na místo narození, národ nebo etnickou příslušnost, náboženství, loajalitu nebo ekonomický či vojenský přínos pro kolonii či impérium. Koloniální a metropolitní úředníci tyto nároky zvažovali, když se snažili prosadit svrchovanost nad různorodým a mobilním obyvatelstvem v regionu se spornými a měnícími se jurisdikcemi. Tyto spory o to, kdo a proč patří k jakému impériu a jakou ochranu tato příslušnost poskytuje, zase pomáhaly určovat, kdo bude zahrnut do rozvíjejícího se práva národů.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)