Hranice římské říše: Východní hranice: Frontieres de l'Empire Romain: Les Frontieres Orientales

Původní název:

Frontiers of the Roman Empire: The Eastern Frontiers: Frontieres de l'Empire Romain: Les Frontieres Orientales

Obsah knihy:

Východní hranice Říma se táhla od severovýchodního pobřeží Černého moře až k Rudému moři. Stála proti hrozivému nepříteli Říma, Parthskému království a jeho nástupci, sasánovské Persii.

Opevněním Říma ve starověku byla oblast známá jako Sýrie nebo Levanta, zhruba dnešní Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestina. Na jihu leželo Nabatejské království, které Řím v roce 106 anektoval a vytvořil z něj provincii Arábie. Na severu se rozkládala kappadocká hranice v jedné z nejnepřístupnějších a nejodlehlejších částí Eurasie, která se potýkala s extrémními klimatickými a topografickými podmínkami uprostřed změti klientských království.

Tato skrytá a fascinující hranice v Turecku, jejíž základny leží většinou pod vodními nádržemi, je hlavním opomenutím v tomto svazku a doufáme, že se časem objeví podrobnější popis. Kavkazské pevnosti na okraji Černého moře jsou však součástí tohoto svazku, jedná se o archeologicky asi nejméně známou hranici Říma, o níž však Arrianus v době, kdy byl guvernérem Kappadokie, napsal unikátní zprávu.