Hranice krajinné architektury 49: Městská divočina a návrh výsadby

Původní název:

Landscape Architecture Frontiers 49: Urban Wilderness and Planting Design

Obsah knihy:

V rychle urbanizovaných a mimořádně industrializovaných městech zůstávají a rozptylují se velmi fragmentované městské divočiny, od štěrbin podél chodníků až po rozsáhlé plochy izolovaných lesů. Ačkoli se městská divočina liší měřítkem od přírodní divočiny, lze v ní pozorovat podobné struktury společenství a často nabízí podobné služby, přičemž je silně vitální a odolná.

Tyto přírodní zdroje jsou však často špatně chápány nebo přehlíženy jako nežádoucí místa, a tak jsou jejich velké ekologické, sociální, ekonomické a estetické hodnoty ignorovány. Mezitím se kvůli neustálým změnám globálního a regionálního ekologického prostředí, opožděným návrhovým teoriím a technikám a omezenému estetickému povědomí městská rostlinná krajina - nejdůležitější producent se zásobovacími a regulačními službami pro městskou divočinu i vybudované ekosystémy - potýká s problémy, jako je nízká druhová a strukturální rozmanitost, vysoké nároky na údržbu a nedostatečné ekosystémové služby.

Toto číslo chce interpretovat a ukázat cenné vlastnosti městské divočiny a inspirovat krajinářské architekty k nalezení rovnováhy mezi městskou divočinou a lidskými sídly prostřednictvím ekologických metod výsadby, které usnadňují přirozený vývoj a ekologické toky. Landscape Architecture Frontiers se pokouší definovat "městskou divočinu" a její podoby, konotace, důsledky a zdroje; zkoumat související techniky, aby se plně využila její nezastupitelná role při poskytování ekosystémových služeb, jako je ochrana biodiverzity; a zaměřit se na postupy obnovy divočiny ve městech a teorie ekologické výsadby, jejichž cílem je dobře začlenit městskou divočinu do přirozeně vytvořeného městského ekosystému, aby se zvýšila ekologická udržitelnost a odolnost města.