Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Michaela Beheho „The Edge of Evolution“ kriticky zkoumá omezení darwinovské evoluce prostřednictvím statistické analýzy a molekulární biologie. Behe tvrdí, že náhodné mutace a přirozený výběr sice mohou vysvětlit některé jevy, ale nemohou vysvětlit složitost života, a představuje koncept inteligentního designu jako životaschopnou alternativu.
Klady:⬤ Poutavý styl psaní, který zpřístupňuje složitá témata širokému publiku.
⬤ Důkladné zkoumání případových studií, zejména malárie a HIV, které ilustrují limity náhodných mutací a přírodního výběru.
⬤ Silné využití analogií a humoru k objasnění abstraktních pojmů.
⬤ Podporuje kritické myšlení o evoluci, čímž oslovuje jak studenty přírodních věd, tak skeptiky darwinismu.
⬤ Poskytuje dobře prozkoumané argumenty podpořené věrohodnými vědeckými údaji.
Zápory:⬤ Pro některé čtenáře jsou některé části náročné na pochopení z technického hlediska.
⬤ Beheho obhajoba inteligentního designu je kontroverzní a může odradit některé čtenáře, kteří striktně zastávají darwinistickou evoluci.
⬤ Kritici tvrdí, že kniha sice upozorňuje na limity náhodné evoluce, ale neposkytuje jasný alternativní mechanismus vzniku složitosti.
⬤ Tón knihy může vyznít jako odmítavý vůči zavedené evoluční teorii, což může být vnímáno jako nedostatek akademické přísnosti.
(na základě 196 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Edge of Evolution: The Search for the Limits of Darwinism
Obsah knihy:
Když v roce 1996 vyšla první kniha Michaela J. Beheho Darwinova černá skříňka, odstartovala hnutí za inteligentní design. Kritici se rozčilovali, ale statisíce čtenářů - a stále více vědců - zaujalo Beheho tvrzení, že darwinismus nedokáže vysvětlit složitý mechanismus buňky.
Nyní Behe ve svém dlouho očekávaném pokračování předkládá mnohem víc než jen výzvu darwinismu: předkládá důkazy genetické revoluce - první přímé důkazy o přírodních mutačních cestách -, aby radikálně přehodnotil debatu o darwinismu.
Jak velkou část života Darwinova teorie vysvětluje? Většina vědců se domnívá, že vysvětluje vše od mechanismu buňky až po historii života na Zemi. Darwinovy myšlenky byly aplikovány na právo, kulturu a politiku.
Darwinova teorie však byla prokázána pouze v jednom smyslu: Není pochyb o tom, že všechny druhy na Zemi pocházejí ze společného předka. Pro toto tvrzení existují přesvědčivé anatomické, genetické a fosilní důkazy. Zásadní otázka však zůstává: Jak k tomu došlo? Darwinem navržený mechanismus - náhodná mutace a přírodní výběr - byl přijat převážně jako věc víry a dedukce nebo v nejlepším případě jako nepřímý důkaz. Teprve nyní, díky genetice, nám věda umožňuje hledat přímé důkazy. Genomy mnoha organismů byly sekvenovány a mechanismus buňky byl podrobně analyzován. Evoluční reakce mikroorganismů na antibiotika a člověka na parazitární infekce byly sledovány v průběhu desítek tisíc generací.
Díky tomu lze poprvé v historii Darwinovu teorii přísně zhodnotit. Výsledky jsou šokující. Přestože dokáže vysvětlit okrajové změny v evoluční historii, náhodné mutace a přírodní výběr vysvětlují jen velmi málo ze základního mechanismu života. "Okraj" evoluce, čára, která vymezuje hranici mezi náhodnou a nenáhodnou mutací, leží velmi daleko od místa, na které ukazoval Darwin. Behe přesvědčivě argumentuje, že většina mutací, které určovaly historii života na Zemi, nebyla náhodná.
Ačkoli to bude kontroverzní a ohromující, toto zjištění ve skutečnosti odpovídá obecnému vzorci, který v posledních desetiletích objevily jiné vědní obory: Vesmír jako celek byl vyladěn pro život. Od fyziky přes kosmologii a chemii až po biologii se ukazuje, že život na Zemi závisí na nekonečné řadě nepravděpodobných událostí. Z toho plyne jasný závěr: Vesmír byl stvořen pro život.
